svět mýtů

Závěr skladatelova života se nesl ve znamení příklonu k říši bájí a pohádek. Nejprve Dvořák přistoupil ke kompozici čtyř symfonických básní na texty ze sbírky Kytice Karla Jaromíra Erbena. Postupně tak vznikl Vodník, Polednice, Zlatý kolovrat a Holoubek. Jedná se o jedny z mála skladatelových příspěvků k žánru programní hudby. Dvořákovu tvorbu uzavírají tři jevištní díla. Nejprve opera komická (a v jistém smyslu i autorova nejoriginálnější), Čert a Káča. Poté skladatelova opera nejhranější, lyrická Rusalka, jejíž premiéra v roce 1901 představovala pro skladatele jednoznačný triumf a satisfakci i na poli operním (doposud byl vnímán především jako autor hudby symfonické a komorní). Dvořákovým posledním dílem vůbec je opera Armida s exotickým námětem z prostředí orientu. Premiéra v březnu 1904 nedopadla podle autorových představ především vinou nedbalého nastudování. K rozmrzelosti z jevištního ztvárnění opery se přidaly i zdravotní potíže. Skladatel byl nucen kvůli ledvinovému záchvatu opustit během představení divadlo.