Aktuálně

Magdalena Kožená a Sir Simon Rattle převzali 14. prosince ve Španělském sále Pražského hradu Cenu Antonína Dvořáka za mimořádný přínos české klasické hudbě.

Hudba českých autorů provází letošní laureáty po celou jejich dosavadní uměleckou dráhu. Magdalena Kožená věnuje velkou péči české písňové tvorbě – počínaje Janem Dismasem Zelenkou přes Antonína Dvořáka, Leoše Janáčka a Bohuslava Martinů po autory 20. a 21. století, jako je Petr Eben nebo Ondřej Adámek – a úspěšně ji interpretuje na mezinárodních scénách. Sir Simon Rattle je v současnosti jedním z největších propagátorů české hudby v zahraničí, mnohokrát to prokázal i jako šéfdirigent Berlínské filharmonie nebo London Symphony Orchestra.

Magdalena Kožená patří mezi nejvyhledávanější pěvkyně současnosti. Její rozmanitý repertoár sahá od hudby barokní přes díla mistrů klasicismu a romantismu až po hudbu 20. století. Je nejen vynikající interpretkou, ale rovněž kulturní ambasadorkou České republiky. Aktivně se podílí na propagaci české hudby a českého kulturního dědictví v zahraničí, ať již při koncertních vystoupeních, nebo prostřednictvím nahrávek. Významnou součást jejích aktivit tvoří podpora základního uměleckého vzdělávání v České republice – za tímto účelem založila nadační fond, který mj. pořádá celostátní festival mladých interpretů ZUŠ Open.

Sir Simon Rattle zahájil svou profesionální dráhu u Birminghamského symfonického orchestru. Do všeobecného povědomí vstoupil zejména jako šéfdirigent Berlínské filharmonie, v jejímž čele stál v letech 2002–2018. Jeho hudební cítění významně ovlivnila česká hudební kultura. Již jako sedmiletý poslouchal gramofonové nahrávky České filharmonie pod vedením Karla Ančerla, aniž mohl tušit, že u prvního českého orchestru získá o více než půlstoletí později post hlavního hostujícího dirigenta. Simon Rattle mimo jiné realizoval ceněnou soubornou nahrávku Dvořákových erbenovských symfonických básní, snímek Janáčkovy opery Příhody lišky Bystroušky či v roce 2024 vydané album Czech Songs s písněmi Bohuslava Martinů, Antonína Dvořáka, Hanse Krásy a Gideona Kleina, na kterém se podílela rovněž Magdalena Kožená.

Obsáhlá monografie muzikologa Ondřeje Šupky s názvem Antonín Dvořák: Portrét člověka, kterou v těchto dnech vydává Akademie klasické hudby, podrobně mapuje životní i osobnostní aspekty skladatele. Jedná se přitom o historicky první monografií, která se pokouší uceleně uchopit téma skladatelovy osobnosti a jeho soukromého života. Zaměřuje se mimo jiné na jeho povahu, víru, vztahy, záliby nebo finanční poměry, vyvrací zažité mýty a obsahuje řadu informací, které dosud nebyly nikde uveřejněny. Její vydání finančně podpořily Nadace Karel Komárek Family Foundation, Ministerstvo kultury České republiky a Státní fond kultury České republiky.

„Nad dvořákovskou knihou napsanou z hlediska jeho osobnosti jsem přemýšlel asi třicet let. Rád bych si takovou publikaci přečetl v mládí, ale žádná se dodnes neobjevila. Protože ji za celou tu dobu nikdo nenapsal, musel jsem to udělat sám,“ přibližuje vznik publikace její autor Ondřej Šupka.

V osmi tematicky oddělených kapitolách a na téměř pěti stech stranách kniha zachycuje nejen detaily ze života samotného skladatele, ale poskytuje k nim i zajímavý společensko-historický kontext včetně bohatého obrazového materiálu (zčásti publikovaného poprvé) a citací z korespondence a dobového tisku. Jak potvrzuje Ondřej Šupka: „Dvořák byl už za svého života velmi slavný, takže se dá hodně vyčíst i ze zpráv, které o něm přinášely noviny a časopisy. Jsou to přinejmenším tisíce článků.“ Nepřekvapí tedy, že tento knižní portrét Antonína Dvořáka vznikal bezmála deset let.

Publikace není součástí běžné distribuce, prodává ji Akademie klasické hudby prostřednictvím svého internetového obchodu, který je dostupný na webu Dvořákovy Prahy.

„Společně s pořadatelskými počiny, jimž vévodí festival Dvořákova Praha, se Akademie klasické hudby věnuje i publikační činnosti. Našim základním posláním je péče o tvůrčí odkaz Antonína Dvořáka. Jeho rozsáhlá a jedinečná tvorba je mimo jiné i zrcadlem Dvořákovy mimořádné osobnosti. Právě lidské dimenzi se věnuje monografie Ondřeje Šupky Antonín Dvořák: Portrét člověka,“ připomíná intendant Akademie klasické hudby a ředitel festivalu Dvořákova Praha Jan Simon.

Tak jako každý rok si Nelahozeves, rodiště Antonína Dvořáka, připomene život a dílo tohoto hudebního velikána.

V letošním roce slavíme také výročí narození českého a rakouského hudebního kritika Eduarda Hanslicka, který svou podporou pomohl Dvořákovi prorazit. Pro Dvořáka byl názor Hanslicka tak důležitý, že po jeho kritikách revidoval svá díla.

Návštěvníci festivalu se mohou těšit na 2 koncerty, jeden v Rodném domě Antonína Dvořáka a druhý na zámku Nelahozeves. Nebude chybět také beseda v Rodném domě Antonína Dvořáka, která přiblíží vliv Hanslicka na Dvořákovu tvorbu a život.

Přijďte v neděli 7. září 2025 do Nelahozevsi a užijte si to nejlepší z klasické hudby přímo v rodišti jednoho z jejích největších géniů.

Do konce dubna příštího roku můžete v pražském Muzeu Antonína Dvořáka zhlédnout výstavu Antonín Dvořák ve fotografiích. Zaměřuje se na portréty skladatele a jeho rodiny pořízené v jednotlivých obdobích jeho života v různých fotografických ateliérech.

Vedle prací amatérských fotografů jsou vystavené i snímky pocházející z významných pražských dobových ateliérů – z fotoateliéru Jana Nepomuka Langhanse, Jana Mulače nebo Hynka Fiedlera – i ze zahraničí. Dvořáka portrétoval například ateliér Negretti & Zambra v Crystal Palace v Londýně, vídeňský fotoateliér Percivala M. F. Hadleyho, fotoateliér Roberta W. Thruppa v Birminghamu nebo newyorský Wm. Spiesse.

Společně s fotografiemi jsou na výstavě k vidění i Dvořákovy osobní předměty, které zapůjčil pravnuk skladatele Petr Dvořák. Patří k nim mimo jiné slaměný klobouk Antonína Dvořáka, ve kterém byl zachycen na zahradě domu v Křečovicích se svou ženou Annou a vnukem Josefem Sukem na amatérském snímku pořízeném synem Otakarem.

Muzeum Antonína Dvořáka k výstavě chystá také několik doprovodných akcí – například přednášky nebo komentované prohlídky s některou z jejích kurátorek. Otevřeno má muzeum denně kromě pondělí od 10 do 17 hodin. Jste srdečně zváni.

Letošní ročník festivalu Dvořákova Praha přináší tradiční programové řady, mezi nimiž nechybějí Světové orchestry a Dvořák Collection, a také úplnou novinku Bez kravaty (No Tie). V pořad již 18. ročník festivalu zahájí 5. záři provedení Violoncellového koncertu Antonína Dvořáka se sólistou Gautierem Capuçonem a jeho slavná Novosvětská symfonie. Frankfurtský rozhlasový symfonický orchestr bude řídit jeho šéfdirigent Alain Altinoglu.

Z velkých orchestrů se můžete těšit například na večer se Sächsische Staatskapelle Dresden, kterou povede její šéfdirigent Daniele Gatti, nebo na Orchestre National de France, který pod taktovkou Cristiana Măcelaru festival 23. září uzavře. Dvojrole sólisty a dirigenta se ujme klavírista Sir András Schiff v čele Chambre Orchestra of Europe a houslista Leonidas Kavakos v čele České filharmonie.

S písní na rtech

V rámci Dvořák Collection se během čtyř koncertů zaměří její kurátorka, sopranistka Kateřina Kněžíková, na písňovou tvorbu Antonína Dvořáka. Ke spolupráci přizvala řadu svých hudebních přátel a program obohatila o související díla dalších skladatelů.

Nově i Bez kravaty

Na letošní Dvořákovu Prahu můžete bez uzardění vyrazit i Bez kravaty – nová programová řada láká na humor, nadsázku, žánrovou pestrost a především na společnou radost z hudby. Zároveň vás zavede na nová koncertní místa: vedle Dvořákovy síně Rudolfina se koncerty uskuteční například v Nové Spirále na Výstavišti nebo v Divadle X10.

Neformální atmosféra jednoznačně patří i k podvečerním koncertům v Artiu na Bořislavce se začátky v 18 hodin a zejména k Rodinnému dni Dvořákovy Prahy, který se letos koná v sobotu 6. září od 14 hodin v prostorách HAMU.

V posledních měsících se v nabídkových katalozích různých zahraničních aukčních domů a antikvariátů objevily dvě desítky dosud neznámých dopisů Antonína Dvořáka, stejně jako další písemná sdělení, která byla naopak skladateli adresována. Nejpočetněji je zastoupena Dvořákova korespondence s jeho anglickým vydavatelem Alfredem Littletonem, hlavním představitelem firmy Novello, Ewer & Company. Ta ve skladatelově umělecké dráze sehrála významnou úlohu, neboť poprvé vydala řadu jeho zásadních děl, např. Osmou symfonii, kantátu Svatební košile, oratorium Svatá Ludmila či Requiem.

V jednom z nově nalezených dopisů Dvořák například Littletonovi oznamuje svůj nadcházející příjezd do Londýna 17. srpna 1885. Asi o půl roku později v jiném listu témuž adresátovi sděluje, že do Londýna zasílá klavírní výtah prvního dílu oratoria Svatá Ludmila  a oznamuje mu, že na základě objednávky na nové dílo od hudebního festivalu v Birminghamu uvažuje o skladbě inspirované osobností Jana Husa či starozákonním příběhem o Samsonovi a Dalile. (Ani jeden z těchto záměrů ovšem nakonec nerealizoval.) V dalším dopise z listopadu 1890 Dvořák s Littletonem vyjednává smluvní podmínky v souvislosti s vydáním Osmé symfonie a Requiem.

Cenný je také dosud neznámý dopis Balduinu Dörffelovi, zaměstnanci berlínského hudebního vydavatelství Simrock. Tato firma byla po mnoho let Dvořákovým hlavním vydavatelem, u nějž skladatel publikoval více než šedesát opusů. V písemném sdělení ze srpna 1881 Dvořák oznamuje, že do Berlína zasílá notový materiál své kantáty Stabat mater a domlouvá podrobnosti ohledně chystaného vydání své opery Šelma sedlák. Protože se v téže době rovněž chystalo uvedení této opery ve vídeňské Dvorní opeře, Dvořák se zajímá, kdy bude vyhotoven klavírní výtah nezbytný pro zahájení zkoušek.

Nové nálezy dvořákovské korespondence po roce 2000 nejsou vzácností. Např. jeden skladatelův dopis se objevil v nabídce antikvariátu J. A. Stargardta v Berlíně pro aukci konanou v červnu 2010. V září téhož roku objevil muzikolog David Beverdidge tři dosud neznámé dopisy adresované Dvořákovi v pozůstalosti architekta Josefa Hlávky. K dnešnímu dni je známo více než 1500 písemných sdělení napsaných Dvořákovu rukou a přibližně stejný počet položek, které mu byly adresovány. Většinu skladatelovy dochované korespondence uchovává České muzeum hudby – Muzeum Antonína Dvořáka.

Australský divadelní a operní režisér Barrie Kosky byl nedávným rozhodnutím Rady akademiků jmenován držitelem Ceny Antonína Dvořáka za rok 2024. Cena mu bude předána 9. prosince 2024 na slavnostním koncertu ve Španělském sále Pražského hradu.

Barrie Kosky během své dlouholeté mezinárodní kariéry představil české opery na mnoha zahraničních operních scénách. Mezi jeho inscenace patří například Rusalka (Komická opera v Berlíně), Liška Bystrouška (Bavorská státní opera) nebo opera Káťa Kabanová na Salcburském festivalu. Právě audiovizuální nahrávka ze salcburské inscenace Káti Kabanové s orchestrem Vídeňských filharmoniků pod taktovkou Jakuba Hrůši získala mimo jiné cenu International Classical Music Awards 2024.

Cena Antonína Dvořáka je prestižní ocenění v oblasti klasické hudby. Jejím smyslem je vyzdvihnout osobnosti, umělecké kolektivy či instituce za mimořádné umělecké počiny nebo významné zásluhy na propagaci a popularizaci české klasické hudby v České republice i v zahraničí. Za nadační podpory Karel Komárek Family Foundation je vyhlašována Akademií klasické hudby. Laureáti Ceny Antonína Dvořáka získávají skleněnou plastiku violoncella, kterou podle návrhu akademického architekta Jiřího Pelcla vyrobili skláři společnosti Moser.

Cenu Antonína Dvořáka doposud obdrželi Josef Suk (2009), Ivan Moravec (2010), Jiří Kout (2011), Ludmila Dvořáková (2012), Jiří Kylián (2013), Jiří Bělohlávek (2014), Yo-Yo Ma (2015), Richard Novák (2016), Ivan Klánský (2017), Česká filharmonie (2018), Gabriela Beňačková (2019), Jakub Hrůša (2020), Sir András Schiff (2021), Pražský filharmonický sbor (2022) a Panochovo kvarteto (2023).

Památník Antonína Dvořáka ve Vysoké u Příbrami v těchto dnech přináší na knižní trh novou publikaci Druhý domov Antonína Dvořáka, jejímž autorem je muzikolog Ondřej Šupka. Vydání knihy je příspěvkem k letošnímu Roku české hudby.

Jedná se o vůbec první monografii zaměřenou na mimořádně významnou, avšak dosud nedostatečně zhodnocenou součást života Antonína Dvořáka – jeho pobyty ve Vysoké u Příbramě. Tato nevelká obec se skladateli stala na dobu čtvrt století nejmilejším místem, kde se svou početnou rodinou každoročně trávil letní měsíce. Jako velký obdivovatel přírodních krás si oblíbil zdejší krajinu, z níž čerpal inspiraci pro svou tvorbu. Zkomponoval zde značné množství hudebních děl, z nichž některá patří k nejvýznamnějším položkám jeho uměleckého odkazu.

Vysoká pro Dvořáka rovněž představovala důležité místo společenských setkávání. Pravidelně se tu stýkal se svým švagrem, majitelem zdejšího panství hrabětem Václavem Kounicem, a jeho chotí Josefinou, někdejší proslulou herečkou Prozatímního divadla. Na Vysokou rovněž přijížděly četné návštěvy, mezi něž patřily i čelné osobnosti českého kulturního života: Josef Václav Sládek, Leoš Janáček, Josef Suk, Miroslav Tyrš, Jaroslav Vrchlický, Julius Zeyer či Marie Červinková-Riegrová.

Autor čtivou formou vykresluje prostředí Dvořákova letního sídla v poslední čtvrtině 19. století a přivádí na scénu všechny jeho významné protagonisty. Na základě nepřeberného množství dobových pramenů podrobně zachycuje skladatelovy pobyty v obci, mapuje jeho kompoziční práci a přináší řadu zcela nových zjištění. Součástí publikace je rovněž bohatý obrazový materiál, zčásti zveřejněný vůbec poprvé, stejně jako hudební ukázky z Dvořákových skladeb a nahrávky mluveného slova, které lze přehrát prostřednictvím QR kódů.

Centrem festivalového dění a oslav narození Antonína Dvořáka bude v letošním roce skladatelův nově zrekonstruovaný rodný dům. V 11:00 hod. proběhne slavnostní zahájení festivalu u sochy Antonína Dvořáka; ve 12:00 se v rodném domě rozezní tóny Dvořákovy, Smetanovy a Janáčkovy hudby v podání Akademie komorní hudby; na 14. hodinu jsou plánovány přednášky muzikologů Dr. Veroniky Vejvodové a Dr. Davida Beveridge a workshop pro děti; v 16:00 začíná na zámku Nelahozeves hlavní koncert, v němž kromě orchestru Prague Philharmonia pod vedením Roberta Kružíka vystoupí také hobojista Vilém Veverka. Na programu jsou díla českých mistrů a Wolfganga Amadea Mozarta.

Nová expozice v rodném domě Antonína Dvořáka v Nelahozevsi přibližuje skladatelovo dětství i prvotní zdroje jeho inspirace. Návštěvníkům se poprvé otevřela ve zkušebním režimu v pátek 28. června. Rekonstrukce většiny částí bývalé hospodářské usedlosti, jejímiž majiteli jsou Lobkowiczové, je hotova. S dokončením poslední části, kterou je návštěvnické centrum, se počítá v průběhu léta. Dům bude fungovat nejen jako významná kulturní památka, ale také jako muzeum a kreativní centrum.

Expozice návštěvníkům přibližuje atmosféru Dvořákova domova v polovině 19. století, kdy mu bylo jedenáct let a součástí domu byla i hospoda. Přímo z Dvořákova dětství se podle hlavní kurátorky expozice Eleonore Kinsky velké množství předmětů nedochovalo. Většina věcí v muzeu tak sice pochází z daného období, ale nepatřily Dvořákovi. „Dochoval se jeden předmět, který budeme mít jako zápůjčku, a to je náboženská knížka, kterou zároveň dostal od prince Lobkowicz jako dárek k dokončení místní školy,” řekla Kinsky. Součástí expozice je pak i několik předmětů z Dvořákovy dospělosti, například dýmka, holba nebo hrací karty. Část expozice v přízemí je přímo v místnostech, které Dvořákovi obývali, a v bývalém tanečním sále. Místnosti v horním patře se zaměřují na obec a okolí. Pro expozici nejsou podle Kinsky tím nejdůležitějším předměty, ale samotný objekt a hudba. Stěžejním je proto audioprůvodce, který lidem zprostředkuje kvalitní poslech skladeb i mluvený doprovod.

Významnou částí programu muzea budou edukační programy, které naplno začnou od září, zatím jich je připraveno šest. „Celé muzeum je koncipováno jako centrum vzdělávání a kultury, a to samozřejmě hravou formou,” řekla ředitelka edukačních programů House of Lobkowicz Dita Bakerová. Jedním z programů je například Melodie dětství. „Jedná se o vycházku s průvodcem po Nelahozevsi, kde se návštěvníci seznámí s místy, která mohla inspirovat malého Toníka pro jeho budoucí tvorbu,” doplnila Bakerová.

Od roku 1958 jsou budovy Dvořákova rodného domu zapsané jako kulturní památka. Organizace převzala správu budovy v roce 2019. Investice do rekonstrukce výrazně překročila 100 milionů korun.

„Rok české hudby si letos připomeneme nejen dílem nejslavnějších českých jubilantů i ‚nečtyřkových‘ autorů, ale dáme prostor i zdejším úspěšným rodákům, jako byli Gustav Mahler nebo Erich Wolfgang Korngold. Mahlerovi věnujeme speciální koncert spojených orchestrů České filharmonie a Bamberských symfoniků pod širým nebem, který bude řídit rezidenční umělec Dvořákovy Prahy 2024, ikona současného českého interpretačního umění světového formátu, dirigent Jakub Hrůša,“ uvádí ředitel Dvořákovy Prahy Jan Simon.

Vedle Bamberských symfoniků, které v Praze čekají celkem tři vystoupení, vévodí výčtu světových orchestrů Vídeňští filharmonikové s dirigentem Christianem Thielemannem (18. září). Do Prahy se 21. září rovněž vrací londýnská Academy of St Martin in the Fields, tentokrát se svým uměleckým vedoucím Joshuou Bellem, jenž se představí jako sólista ve Dvořákově Houslovém koncertu.

Spojeni Mahlerem, to je název open air koncertu Bamberských symfoniků a České filharmonie pod vedením Jakuba Hrůši 11. září na Výstavišti Praha. Tento speciální projekt u příležitosti Roku české hudby bude pomyslnou replikou světové premiéry Mahlerovy Sedmé symfonie v roce 1908. Pod taktovkou autora tehdy vystoupily orchestry České filharmonie a někdejšího Nového německého divadla v Praze, jehož členové po odsunu z Československa položili základy dnešních Bamberských symfoniků.

Oblíbená programová řada Opera in Concert nabídne 10. září koncertní provedení opery Mrtvé město, raného díla brněnského rodáka Ericha Wolfganga Korngolda. V roli hlavní hrdinky Marietty se představí litevská sopranistka Vida Miknevičiüté, postavu Paula ztvární německo-italský tenorista Roberto Saccà. Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK společně s dalšími sólisty a Pražským filharmonickým sborem bude řídit šéfdirigent pražských symfoniků Tomáš Brauner.

Collegium 1704 a Collegium Vocale 1704 pod vedením Václava Lukse chystá na 15. září Sedmou symfonii dalšího českého rodáka Jana Václava Kalivody spolu se zajímavou interpretací Dvořákova Klavírního koncertu: jako sólista na dobový nástroj se představí poslední vítěz Chopinovy soutěže ve Varšavě Eric Guo.

V rámci Dvořák Collection se letos uzavře tříletý komorní cyklus se smyčcovými kvartety Antonína Dvořáka pod kurátorstvím Pavel Haas Quartetu. Tradiční domácí soubory (Bennewitzovo, Sedláčkovo a Zemlinského kvarteto) doplní italský Cremona Quartet a americký Dover Quartet.

Festival v září nabídne tři klavírní recitály včetně vystoupení legendární Marthy Argerich 17. září ve Dvořákově síni. Partnerkou na pódiu jí bude italsko-německá pianistka Sophie Pacini.

Programová řada Pro budoucnost nabízí pestrou škálu koncertů a doprovodných akcí včetně finálového soutěžního kola Concertino Praga 2024 (14. září) a mistrovských kurzů komorní hudby se členy Vídeňských filharmoniků. Na Dvořákově Praze se letos uskuteční dvě světové premiéry a celý festival uzavře vystoupení České studentské filharmonie pod taktovkou Ingo Metzmachera.

Ani letos nebude chybět série podvečerních neformálních koncertů na Bořislavce, tedy v sídle hlavního mecenáše Dvořákovy Prahy, nadace Karel Komárek Family Foundation. Zatímco prostředí se nemění, čas začátku koncertů se posunul na 18. hodinu.

Tradiční Rodinný den se uskuteční 8. září v prostorách Anežského kláštera, odpolední rodinný koncert s Plzeňskou filharmonií v Betlémské kapli představí Antonína Dvořáka jako učitele.

Ve vyprodaném Španělském sále Pražského hradu převzali ve středu 29. listopadu členové Panochova kvarteta Cenu Antonína Dvořáka za rok 2023. V roli gratulantů před diváky a televizními kamerami vystoupilo 12 violoncellistů Berlínských filharmoniků, atraktivní těleso složené z členů violoncellové skupiny tohoto vynikajícího orchestru. Záštitu nad slavnostním koncertem převzal prezident republiky Petr Pavel.

„Obrovský zájem o tento koncert potvrdil náš záměr vytvořit z předávacího ceremoniálu prestižní kulturní událost. Moc mne těší, že u zrodu novodobé tradice předvánočních koncertů na počest laureátů Ceny Antonína Dvořáka stojí v roli oceněného právě Panochovo kvarteto,“ uvedl Jan Simon, intendant pořádající Akademie klasické hudby a předseda Rady akademiků, která vítěze ceny každoročně svým hlasováním určuje.

Panochovo kvarteto bylo založeno v roce 1968 a od roku 1971 působilo do nedávna na tuzemské i mezinárodní scéně v nezměněné sestavě ve složení Jiří Panocha, Pavel Zejfart, Miroslav Sehnoutka a Jaroslav Kulhan. Jeho umělecká činnost napomohla zásadním způsobem k šíření dobrého jména české hudby ve světě a péči o odkaz Antonína Dvořáka. Za desítky gramofonových a možná stovky rozhlasových nahrávek získalo toto kvarteto nesčetná tuzemská i zahraniční ocenění, mj. Zlatou medaili v Bordeaux, Zlatou desku Supraphonu, Grand Prix Academic Charlese Crose v Pařiži i cenu MIDEM-Cannes Classical Awards. Programovou osou jeho nahrávek byla hudba Antonína Dvořáka i dalších českých autorů včetně referenční souborné nahrávky Dvořákových komorních děl.

Cenu Antonína Dvořáka uděluje od roku 2009 Akademie klasické hudby za nadační podpory Karel Komárek Family Foundation. Jejím smyslem je vyzdvihnout osobnosti, umělecké kolektivy či instituce za mimořádné umělecké počiny nebo významné zásluhy na propagaci a popularizaci české klasické hudby v České republice i v zahraničí. Cenu Antonína Dvořáka doposud obdrželi Josef Suk (2009), Ivan Moravec (2010), Jiří Kout (2011), Ludmila Dvořáková (2012), Jiří Kylián (2013), Jiří Bělohlávek (2014), Yo-Yo Ma (2015), Richard Novák (2016), Ivan Klánský (2017), Česká filharmonie (2018), Gabriela Beňačková (2019), Jakub Hrůša (2020), Sir András Schiff (2021) a Pražský filharmonický sbor (2022). Cena Antonína Dvořáka má podobu skleněné plastiky violoncella, která vznikla podle návrhu akademického architekta Jiřího Pelcla a vyrobili ji skláři společnosti Moser.

V pražském Muzeu Antonína Dvořáka byla 13. září zahájena unikátní výstava, na níž si budou moci milovníci skladatelova díla po celý rok postupně prohlédnout dvanáct originálů jeho notových rukopisů. Vždy na měsíc bude vystaven jeden vzácný exponát, např. Moravské dvojzpěvy, Stabat Mater, Slovanské tance či Humoresky. Kromě rukopisů budou na výstavě k vidění originály Dvořákových osobních předmětů a kopie dalších dokumentů ze sbírek Národního muzea – Muzea Antonína Dvořáka, jako jsou fotografie, korespondence, notové tisky nebo osobní dokumenty. Autobiograficky laděný název výstavy odkazuje na rozhovory, které skladatel poskytl zahraničnímu tisku. Útržky některých z nich jsou publikovány v katalogu k výstavě, který také zahrnuje dosud nezveřejněné fotografie některých sbírkových předmětů, ale i fotografie vystavených originálů Dvořákových rukopisů, které se vystavují výjimečně.

Výstava nazvaná Antonín Dvořák: Můj život a dílo se koná při příležitosti zápisu Archivu Antonína Dvořáka do Mezinárodního registru paměti světa UNESCO. Do Registru byl zapsán archiv zahrnující skladatelovy notové rukopisy, korespondenci, osobní dokumenty, nenotové rukopisy, osobní knihovnu, ikonografii, první vydání Dvořákových děl, tiskovou dokumentaci, diplomy a čestná jmenování. Jedná se tak celkem o 3500 jednotek, které byly součástí nominace. Sbírka Muzea Antonína Dvořáka však zahrnuje daleko více předmětů. K roku 2023 muzeum spravuje kolem 9 000 sbírkových předmětů.

Ve čtvrtek 7. září byl ve Dvořákově síni Rudolfina zahájen letošní již 16. ročník festivalu Dvořákova Praha. Jeho první tóny tradičně patřily Violoncellovému koncertu Antonína Dvořáka, který v předvečer výročí skladatelových narozenin přednesla sólistka Anastasia Kobekina. Doprovodil ji curyšský Tonhalle-Orchester s jeho šéfdirigentem Paavo Järvim, kteří v duchu novodobé tradice provedli ve druhé části koncertu Dvořákovu „Novosvětskou“ symfonii.

V rámci programové řady Brahms 190, která připomíná výročí narození tohoto německého velikána, zazní všechny Brahmsovy instrumentální koncerty. Interpretace Houslového koncertu se ujme 10. září Izraelská filharmonie a americký sólista Gil Shaham, který hned následující den spolu s violoncellistou Kianem Soltanim ztvární slavný Dvojkoncert. Druhý klavírní koncert zazní v podání Igora Levita a Vídeňských filharmoniků 13. září, První klavírní koncert přednese na závěrečném festivalovém večeru 25. září britský sólista Paul Lewis.

Rezidenční orchestr České filharmonie připravuje na 14. září Brahmsovu nejrozsáhlejší skladbu: Německé requiem s Pražským filharmonickým sborem, sólisty Anu Komsi a Christianem Sennem bude řídit šéfdirigent BBC Symphony Orchestra Sakari Oramo. Hlavní hostující dirigent České filharmonie Tomáš Netopil se ujme taktovky 19. září, kdy je na programu Třetí klavírní koncert Sergeje Rachmaninova se sólistou Borisem Giltburgem. Třetí festivalové vystoupení orchestru povede 22. září Sir András Schiff, který se zároveň představí jako sólista v klavírních koncertech J. S. Bacha a W. A. Mozarta.

Komorní řada Dvořákovy Prahy s kurátory Pavel Haas Quartet pokračuje ve tříletém projektu, který má za cíl postupně publiku představit Dvořákovy smyčcové kvartety v podání předních tuzemských i zahraničních těles. Programová řada Pro budoucnost láká na vystoupení mladších generací interpretů, kam patří například dvojí finále soutěže Concertino Praga nebo koncert Akademie komorní hudby pod vedením violoncellisty Tomáše Jamníka 17. září.

Dvořákovy pobyty v obci Vysoká u Příbramě pokrývají dlouhých sedmadvacet let jeho života. Pravidelně zde v kruhu rodiny trávil letní měsíce a zkomponoval zde více než tři desítky významných děl. Nacházel zde klid pro práci i blízký kontakt s přírodou, který považoval za nepostradatelný.

Památník Antonína Dvořáka byl veřejnosti zpřístupněn 20. července 1963. Sídlí v novorenesančním zámečku, který si zde roku 1878 nechal vybudovat skladatelův švagr hrabě Václav Kounic. Za šedesát let rozšířil výstavní prostory – mimo jiné na začátku tisíciletí přebudováním kotelny a sklepa na Galerii Václava Kounice. Dnes je příspěvkovou organizací Středočeského kraje.

V sobotu 22. července 2023 se mohou návštěvníci těšit na koncerty, přednášky, komentovanou procházku nebo zahájení nové výstavy. Do oslav se zapojí i potomci skladatele. Oslavami výročí bude provázet smyčcový soubor Quartet Vivo, který bude hrát na několika neobvyklých místech rozlehlého parku. Program vyvrcholí večerním koncertem Epoque Quartetu ve vysocké hospodě U Cempírka.

Archiv Antonína Dvořáka zapsali odborníci do Mezinárodního registru Paměť světa. Zápis schválila na svém zasedání 18. května 2023 Výkonná rada UNESCO. V registru pro dokumentární dědictví s celosvětovým významem má nyní Česká republika zapsaných deset položek, např. včetně sbírky středověkých rukopisů z období české reformace. Program UNESCO Paměť světa vznikl v roce 1992 za účelem zvýšení povědomí o dokumentárním dědictví jako důležité součásti kulturního dědictví lidstva.

Archiv Antonína Dvořáka zahrnuje většinu Dvořákových notových rukopisů, jím autorizované opisy skladeb a první vydání jeho děl, ale i soubor korespondence, diplomy, čestná jmenování a jiné dokumenty. Archiv představuje vysoce významné svědectví nejen o Dvořákově osobnosti a díle, ale zároveň i o hudební kultuře a postavení umělce ve druhé polovině 19. století, která byla klíčovou etapou pro vývoj moderního světa. Mimořádně cennou sbírku dvořákovských dokumentů spravuje České muzeum hudby – Muzeum Antonína Dvořáka jako součást Národního muzea.

Pořadatelé Mezinárodního hudebního festivalu Dvořákova Praha zveřejnili program nadcházejícího 16. ročníku, který se uskuteční ve dnech 7. až 25. září. Vedle díla Antonína Dvořáka se zde v míře větší než obvyklé objevuje Johannes Brahms, od jehož narození v květnu uplyne 190 let. 

Na slavnostním zahájení festivalu, kde tradičně zazní Dvořákův Violoncellový koncert h moll a Novosvětská symfonie, vystoupí orchestr curyšské Tonhalle a jeho hudební ředitel Paavo Järvi. Sólový part přednese violoncellistka Anastasia Kobekina.

Programová řada Světové orchestry dále nabídne koncert Vídeňských filharmoniků, kde pod taktovkou Jakuba Hrůši zazní nejprve Brahmsův Druhý klavírní koncert se sólistou Igorem Levitem a poté Osmá symfonie Antonína Dvořáka, nebo dvojí vystoupení Izraelské filharmonie s jejím hudebním ředitelem Lahavem Shanim a houslistou Gilem Shahamem.

Programová řada Dvořák Collection se již druhým rokem zaměřuje na kompletní provedení smyčcových kvartetů Antonína Dvořáka. Pod kurátorským dohledem členů Pavel Haas Quartetu znějí Dvořákovy skladby v interpretaci české i světové kvartetní špičky – letos například Belcea Quartet nebo Schumann Quartet.

Zhruba 12 měsíců potrvá rekonstrukce rodného domu Antonína Dvořáka ve středočeské obci Nelahozeves. Práce začaly v lednu letošního roku. Po jejich dokončení bude od dubna 2024 ve rekonstruovaných i nově přistavených budovách ke zhlédnutí zcela nová muzejní expozice přibližující návštěvníkům dobu Dvořákova dětství.

Dle informací společnosti Lobkowicz Collections, o.p.s., která je od roku 2019 správcem nemovitosti, budou některé části připravované expozice obsahující řadu interaktivních prvků od června instalovány v Nelahozevsi na nedalekém zámku. Do budoucna se s areálem rodného domu Antonína Dvořáka počítá také pro pořádání nejrůznějších kulturních, vzdělávacích i společenských akcí.

Budova hostince, ve kterém se Dvořák narodil, je spolu se sousedními budovami hospodářské usedlosti od roku 1958 zapsaná jako kulturní památka.

Při svém Adventním koncertu v pondělí 19. prosince Pražský filharmonický sbor slavnostně převzal Cenu Antonína Dvořáka za rok 2022, která mu byla udělena v září letošního roku. Na pódiu Státní opery Praha ji do rukou ředitele Pražského filharmonického sboru Davida Marečka vložili ředitel udílející Akademie klasické hudby Robert Kolář společně s ředitelem festivalu Dvořákova Praha Janem Simonem.

Skleněnou plastiku violoncella navrženou akademickým architektem Jiřím Pelclem pro slavnostní předání vyrobili skláři společnosti Moser. Partnerem letošního předání Ceny Antonína Dvořáka byla společnost SAZKA.

Pražský filharmonický sbor je nejstarším českým profesionálním sborem s nepřerušenou historií od roku 1935. Od 60. let úspěšně vystupuje v zahraničí, v 80. letech vzniklo několik mezinárodně oceňovaných nahrávek včetně Stabat Mater a Requiem Antonína Dvořáka s dirigentem Wolfgangem Sawallischem a Českou filharmonií. V březnu 2007 byl do čela jmenován sbormistr Lukáš Vasilek. Pod jeho vedením si sbor vybudoval pozici vysoce oceňovaného partnera světových orchestrů, jako jsou Berlínští filharmonici s jejich šéfdirigentem Kirillem Petrenkem, či spolupráce s dirigenty, jako je Zubin Mehta, Alan Gilbert, Sir John Eliot Gardiner, Fabio Luisi či již zesnulý Mariss Jansons. PFS se dlouhodobě podílí na nahrávání pro společnost DECCA.

Vydavatelství Sony Classical uvedlo 28. října 2022 na trh novou nahrávku Dvořákova vrcholného klavírního cyklu Poetické nálady v interpretaci předního světového klavíristy Leifa Ove Andsnese. Toto neprávem opomíjené dílo se na koncertních pódiích i nahrávkách objevuje jen zřídka, a většinou pouze ve výběru. Andsnes nahrál rozsáhlý třináctidílný, téměř hodinový cyklus v úplném znění. Interpretačně i technicky vynikající snímek již sklidil řadu nadšených recenzí. Podle norského klavíristy tyto neznámé skvosty představují skladatele, známého svými symfoniemi a smyčcovými kvartety, v jiném světle. „Tuto hudbu miluji, a přitom ji nikdo nehraje,“ říká Andsnes. „Je to cyklus mnoha příběhů, ale zároveň působí jako jeden velký příběh. Mám pocit, jako by někdo otevřel knihu a řekl: Poslouchejte, budu vám vyprávět.“ Interpret rovněž osobně představil své pojetí tohoto Dvořákova díla s velkým ohlasem pražskému publiku v rámci svého recitálu na Klavírním festivalu Rudolfa Firkušného v listopadu 2022.