Aktuálně

Archiv Antonína Dvořáka zapsali odborníci do Mezinárodního registru Paměť světa. Zápis schválila na svém zasedání 18. května 2023 Výkonná rada UNESCO. V registru pro dokumentární dědictví s celosvětovým významem má nyní Česká republika zapsaných deset položek, např. včetně sbírky středověkých rukopisů z období české reformace. Program UNESCO Paměť světa vznikl v roce 1992 za účelem zvýšení povědomí o dokumentárním dědictví jako důležité součásti kulturního dědictví lidstva.

Archiv Antonína Dvořáka zahrnuje většinu Dvořákových notových rukopisů, jím autorizované opisy skladeb a první vydání jeho děl, ale i soubor korespondence, diplomy, čestná jmenování a jiné dokumenty. Archiv představuje vysoce významné svědectví nejen o Dvořákově osobnosti a díle, ale zároveň i o hudební kultuře a postavení umělce ve druhé polovině 19. století, která byla klíčovou etapou pro vývoj moderního světa. Mimořádně cennou sbírku dvořákovských dokumentů spravuje České muzeum hudby – Muzeum Antonína Dvořáka jako součást Národního muzea.

Pořadatelé Mezinárodního hudebního festivalu Dvořákova Praha zveřejnili program nadcházejícího 16. ročníku, který se uskuteční ve dnech 7. až 25. září. Vedle díla Antonína Dvořáka se zde v míře větší než obvyklé objevuje Johannes Brahms, od jehož narození v květnu uplyne 190 let. 

Na slavnostním zahájení festivalu, kde tradičně zazní Dvořákův Violoncellový koncert h moll a Novosvětská symfonie, vystoupí orchestr curyšské Tonhalle a jeho hudební ředitel Paavo Järvi. Sólový part přednese violoncellistka Anastasia Kobekina.

Programová řada Světové orchestry dále nabídne koncert Vídeňských filharmoniků, kde pod taktovkou Jakuba Hrůši zazní nejprve Brahmsův Druhý klavírní koncert se sólistou Igorem Levitem a poté Osmá symfonie Antonína Dvořáka, nebo dvojí vystoupení Izraelské filharmonie s jejím hudebním ředitelem Lahavem Shanim a houslistou Gilem Shahamem.

Programová řada Dvořák Collection se již druhým rokem zaměřuje na kompletní provedení smyčcových kvartetů Antonína Dvořáka. Pod kurátorským dohledem členů Pavel Haas Quartetu znějí Dvořákovy skladby v interpretaci české i světové kvartetní špičky – letos například Belcea Quartet nebo Schumann Quartet.

Zhruba 12 měsíců potrvá rekonstrukce rodného domu Antonína Dvořáka ve středočeské obci Nelahozeves. Práce začaly v lednu letošního roku. Po jejich dokončení bude od dubna 2024 ve rekonstruovaných i nově přistavených budovách ke zhlédnutí zcela nová muzejní expozice přibližující návštěvníkům dobu Dvořákova dětství.

Dle informací společnosti Lobkowicz Collections, o.p.s., která je od roku 2019 správcem nemovitosti, budou některé části připravované expozice obsahující řadu interaktivních prvků od června instalovány v Nelahozevsi na nedalekém zámku. Do budoucna se s areálem rodného domu Antonína Dvořáka počítá také pro pořádání nejrůznějších kulturních, vzdělávacích i společenských akcí.

Budova hostince, ve kterém se Dvořák narodil, je spolu se sousedními budovami hospodářské usedlosti od roku 1958 zapsaná jako kulturní památka.

Při svém Adventním koncertu v pondělí 19. prosince Pražský filharmonický sbor slavnostně převzal Cenu Antonína Dvořáka za rok 2022, která mu byla udělena v září letošního roku. Na pódiu Státní opery Praha ji do rukou ředitele Pražského filharmonického sboru Davida Marečka vložili ředitel udílející Akademie klasické hudby Robert Kolář společně s ředitelem festivalu Dvořákova Praha Janem Simonem.

Skleněnou plastiku violoncella navrženou akademickým architektem Jiřím Pelclem pro slavnostní předání vyrobili skláři společnosti Moser. Partnerem letošního předání Ceny Antonína Dvořáka byla společnost SAZKA.

Pražský filharmonický sbor je nejstarším českým profesionálním sborem s nepřerušenou historií od roku 1935. Od 60. let úspěšně vystupuje v zahraničí, v 80. letech vzniklo několik mezinárodně oceňovaných nahrávek včetně Stabat Mater a Requiem Antonína Dvořáka s dirigentem Wolfgangem Sawallischem a Českou filharmonií. V březnu 2007 byl do čela jmenován sbormistr Lukáš Vasilek. Pod jeho vedením si sbor vybudoval pozici vysoce oceňovaného partnera světových orchestrů, jako jsou Berlínští filharmonici s jejich šéfdirigentem Kirillem Petrenkem, či spolupráce s dirigenty, jako je Zubin Mehta, Alan Gilbert, Sir John Eliot Gardiner, Fabio Luisi či již zesnulý Mariss Jansons. PFS se dlouhodobě podílí na nahrávání pro společnost DECCA.

Vydavatelství Sony Classical uvedlo 28. října 2022 na trh novou nahrávku Dvořákova vrcholného klavírního cyklu Poetické nálady v interpretaci předního světového klavíristy Leifa Ove Andsnese. Toto neprávem opomíjené dílo se na koncertních pódiích i nahrávkách objevuje jen zřídka, a většinou pouze ve výběru. Andsnes nahrál rozsáhlý třináctidílný, téměř hodinový cyklus v úplném znění. Interpretačně i technicky vynikající snímek již sklidil řadu nadšených recenzí. Podle norského klavíristy tyto neznámé skvosty představují skladatele, známého svými symfoniemi a smyčcovými kvartety, v jiném světle. „Tuto hudbu miluji, a přitom ji nikdo nehraje,“ říká Andsnes. „Je to cyklus mnoha příběhů, ale zároveň působí jako jeden velký příběh. Mám pocit, jako by někdo otevřel knihu a řekl: Poslouchejte, budu vám vyprávět.“ Interpret rovněž osobně představil své pojetí tohoto Dvořákova díla s velkým ohlasem pražskému publiku v rámci svého recitálu na Klavírním festivalu Rudolfa Firkušného v listopadu 2022.