Aktuálně

Ve vyprodaném Španělském sále Pražského hradu převzali ve středu 29. listopadu členové Panochova kvarteta Cenu Antonína Dvořáka za rok 2023. V roli gratulantů před diváky a televizními kamerami vystoupilo 12 violoncellistů Berlínských filharmoniků, atraktivní těleso složené z členů violoncellové skupiny tohoto vynikajícího orchestru. Záštitu nad slavnostním koncertem převzal prezident republiky Petr Pavel.

„Obrovský zájem o tento koncert potvrdil náš záměr vytvořit z předávacího ceremoniálu prestižní kulturní událost. Moc mne těší, že u zrodu novodobé tradice předvánočních koncertů na počest laureátů Ceny Antonína Dvořáka stojí v roli oceněného právě Panochovo kvarteto,“ uvedl Jan Simon, intendant pořádající Akademie klasické hudby a předseda Rady akademiků, která vítěze ceny každoročně svým hlasováním určuje.

Panochovo kvarteto bylo založeno v roce 1968 a od roku 1971 působilo do nedávna na tuzemské i mezinárodní scéně v nezměněné sestavě ve složení Jiří Panocha, Pavel Zejfart, Miroslav Sehnoutka a Jaroslav Kulhan. Jeho umělecká činnost napomohla zásadním způsobem k šíření dobrého jména české hudby ve světě a péči o odkaz Antonína Dvořáka. Za desítky gramofonových a možná stovky rozhlasových nahrávek získalo toto kvarteto nesčetná tuzemská i zahraniční ocenění, mj. Zlatou medaili v Bordeaux, Zlatou desku Supraphonu, Grand Prix Academic Charlese Crose v Pařiži i cenu MIDEM-Cannes Classical Awards. Programovou osou jeho nahrávek byla hudba Antonína Dvořáka i dalších českých autorů včetně referenční souborné nahrávky Dvořákových komorních děl.

Cenu Antonína Dvořáka uděluje od roku 2009 Akademie klasické hudby za nadační podpory Karel Komárek Family Foundation. Jejím smyslem je vyzdvihnout osobnosti, umělecké kolektivy či instituce za mimořádné umělecké počiny nebo významné zásluhy na propagaci a popularizaci české klasické hudby v České republice i v zahraničí. Cenu Antonína Dvořáka doposud obdrželi Josef Suk (2009), Ivan Moravec (2010), Jiří Kout (2011), Ludmila Dvořáková (2012), Jiří Kylián (2013), Jiří Bělohlávek (2014), Yo-Yo Ma (2015), Richard Novák (2016), Ivan Klánský (2017), Česká filharmonie (2018), Gabriela Beňačková (2019), Jakub Hrůša (2020), Sir András Schiff (2021) a Pražský filharmonický sbor (2022). Cena Antonína Dvořáka má podobu skleněné plastiky violoncella, která vznikla podle návrhu akademického architekta Jiřího Pelcla a vyrobili ji skláři společnosti Moser.

V pražském Muzeu Antonína Dvořáka byla 13. září zahájena unikátní výstava, na níž si budou moci milovníci skladatelova díla po celý rok postupně prohlédnout dvanáct originálů jeho notových rukopisů. Vždy na měsíc bude vystaven jeden vzácný exponát, např. Moravské dvojzpěvy, Stabat Mater, Slovanské tance či Humoresky. Kromě rukopisů budou na výstavě k vidění originály Dvořákových osobních předmětů a kopie dalších dokumentů ze sbírek Národního muzea – Muzea Antonína Dvořáka, jako jsou fotografie, korespondence, notové tisky nebo osobní dokumenty. Autobiograficky laděný název výstavy odkazuje na rozhovory, které skladatel poskytl zahraničnímu tisku. Útržky některých z nich jsou publikovány v katalogu k výstavě, který také zahrnuje dosud nezveřejněné fotografie některých sbírkových předmětů, ale i fotografie vystavených originálů Dvořákových rukopisů, které se vystavují výjimečně.

Výstava nazvaná Antonín Dvořák: Můj život a dílo se koná při příležitosti zápisu Archivu Antonína Dvořáka do Mezinárodního registru paměti světa UNESCO. Do Registru byl zapsán archiv zahrnující skladatelovy notové rukopisy, korespondenci, osobní dokumenty, nenotové rukopisy, osobní knihovnu, ikonografii, první vydání Dvořákových děl, tiskovou dokumentaci, diplomy a čestná jmenování. Jedná se tak celkem o 3500 jednotek, které byly součástí nominace. Sbírka Muzea Antonína Dvořáka však zahrnuje daleko více předmětů. K roku 2023 muzeum spravuje kolem 9 000 sbírkových předmětů.

Ve čtvrtek 7. září byl ve Dvořákově síni Rudolfina zahájen letošní již 16. ročník festivalu Dvořákova Praha. Jeho první tóny tradičně patřily Violoncellovému koncertu Antonína Dvořáka, který v předvečer výročí skladatelových narozenin přednesla sólistka Anastasia Kobekina. Doprovodil ji curyšský Tonhalle-Orchester s jeho šéfdirigentem Paavo Järvim, kteří v duchu novodobé tradice provedli ve druhé části koncertu Dvořákovu „Novosvětskou“ symfonii.

V rámci programové řady Brahms 190, která připomíná výročí narození tohoto německého velikána, zazní všechny Brahmsovy instrumentální koncerty. Interpretace Houslového koncertu se ujme 10. září Izraelská filharmonie a americký sólista Gil Shaham, který hned následující den spolu s violoncellistou Kianem Soltanim ztvární slavný Dvojkoncert. Druhý klavírní koncert zazní v podání Igora Levita a Vídeňských filharmoniků 13. září, První klavírní koncert přednese na závěrečném festivalovém večeru 25. září britský sólista Paul Lewis.

Rezidenční orchestr České filharmonie připravuje na 14. září Brahmsovu nejrozsáhlejší skladbu: Německé requiem s Pražským filharmonickým sborem, sólisty Anu Komsi a Christianem Sennem bude řídit šéfdirigent BBC Symphony Orchestra Sakari Oramo. Hlavní hostující dirigent České filharmonie Tomáš Netopil se ujme taktovky 19. září, kdy je na programu Třetí klavírní koncert Sergeje Rachmaninova se sólistou Borisem Giltburgem. Třetí festivalové vystoupení orchestru povede 22. září Sir András Schiff, který se zároveň představí jako sólista v klavírních koncertech J. S. Bacha a W. A. Mozarta.

Komorní řada Dvořákovy Prahy s kurátory Pavel Haas Quartet pokračuje ve tříletém projektu, který má za cíl postupně publiku představit Dvořákovy smyčcové kvartety v podání předních tuzemských i zahraničních těles. Programová řada Pro budoucnost láká na vystoupení mladších generací interpretů, kam patří například dvojí finále soutěže Concertino Praga nebo koncert Akademie komorní hudby pod vedením violoncellisty Tomáše Jamníka 17. září.

Dvořákovy pobyty v obci Vysoká u Příbramě pokrývají dlouhých sedmadvacet let jeho života. Pravidelně zde v kruhu rodiny trávil letní měsíce a zkomponoval zde více než tři desítky významných děl. Nacházel zde klid pro práci i blízký kontakt s přírodou, který považoval za nepostradatelný.

Památník Antonína Dvořáka byl veřejnosti zpřístupněn 20. července 1963. Sídlí v novorenesančním zámečku, který si zde roku 1878 nechal vybudovat skladatelův švagr hrabě Václav Kounic. Za šedesát let rozšířil výstavní prostory – mimo jiné na začátku tisíciletí přebudováním kotelny a sklepa na Galerii Václava Kounice. Dnes je příspěvkovou organizací Středočeského kraje.

V sobotu 22. července 2023 se mohou návštěvníci těšit na koncerty, přednášky, komentovanou procházku nebo zahájení nové výstavy. Do oslav se zapojí i potomci skladatele. Oslavami výročí bude provázet smyčcový soubor Quartet Vivo, který bude hrát na několika neobvyklých místech rozlehlého parku. Program vyvrcholí večerním koncertem Epoque Quartetu ve vysocké hospodě U Cempírka.

Archiv Antonína Dvořáka zapsali odborníci do Mezinárodního registru Paměť světa. Zápis schválila na svém zasedání 18. května 2023 Výkonná rada UNESCO. V registru pro dokumentární dědictví s celosvětovým významem má nyní Česká republika zapsaných deset položek, např. včetně sbírky středověkých rukopisů z období české reformace. Program UNESCO Paměť světa vznikl v roce 1992 za účelem zvýšení povědomí o dokumentárním dědictví jako důležité součásti kulturního dědictví lidstva.

Archiv Antonína Dvořáka zahrnuje většinu Dvořákových notových rukopisů, jím autorizované opisy skladeb a první vydání jeho děl, ale i soubor korespondence, diplomy, čestná jmenování a jiné dokumenty. Archiv představuje vysoce významné svědectví nejen o Dvořákově osobnosti a díle, ale zároveň i o hudební kultuře a postavení umělce ve druhé polovině 19. století, která byla klíčovou etapou pro vývoj moderního světa. Mimořádně cennou sbírku dvořákovských dokumentů spravuje České muzeum hudby – Muzeum Antonína Dvořáka jako součást Národního muzea.

Pořadatelé Mezinárodního hudebního festivalu Dvořákova Praha zveřejnili program nadcházejícího 16. ročníku, který se uskuteční ve dnech 7. až 25. září. Vedle díla Antonína Dvořáka se zde v míře větší než obvyklé objevuje Johannes Brahms, od jehož narození v květnu uplyne 190 let. 

Na slavnostním zahájení festivalu, kde tradičně zazní Dvořákův Violoncellový koncert h moll a Novosvětská symfonie, vystoupí orchestr curyšské Tonhalle a jeho hudební ředitel Paavo Järvi. Sólový part přednese violoncellistka Anastasia Kobekina.

Programová řada Světové orchestry dále nabídne koncert Vídeňských filharmoniků, kde pod taktovkou Jakuba Hrůši zazní nejprve Brahmsův Druhý klavírní koncert se sólistou Igorem Levitem a poté Osmá symfonie Antonína Dvořáka, nebo dvojí vystoupení Izraelské filharmonie s jejím hudebním ředitelem Lahavem Shanim a houslistou Gilem Shahamem.

Programová řada Dvořák Collection se již druhým rokem zaměřuje na kompletní provedení smyčcových kvartetů Antonína Dvořáka. Pod kurátorským dohledem členů Pavel Haas Quartetu znějí Dvořákovy skladby v interpretaci české i světové kvartetní špičky – letos například Belcea Quartet nebo Schumann Quartet.

Zhruba 12 měsíců potrvá rekonstrukce rodného domu Antonína Dvořáka ve středočeské obci Nelahozeves. Práce začaly v lednu letošního roku. Po jejich dokončení bude od dubna 2024 ve rekonstruovaných i nově přistavených budovách ke zhlédnutí zcela nová muzejní expozice přibližující návštěvníkům dobu Dvořákova dětství.

Dle informací společnosti Lobkowicz Collections, o.p.s., která je od roku 2019 správcem nemovitosti, budou některé části připravované expozice obsahující řadu interaktivních prvků od června instalovány v Nelahozevsi na nedalekém zámku. Do budoucna se s areálem rodného domu Antonína Dvořáka počítá také pro pořádání nejrůznějších kulturních, vzdělávacích i společenských akcí.

Budova hostince, ve kterém se Dvořák narodil, je spolu se sousedními budovami hospodářské usedlosti od roku 1958 zapsaná jako kulturní památka.

Při svém Adventním koncertu v pondělí 19. prosince Pražský filharmonický sbor slavnostně převzal Cenu Antonína Dvořáka za rok 2022, která mu byla udělena v září letošního roku. Na pódiu Státní opery Praha ji do rukou ředitele Pražského filharmonického sboru Davida Marečka vložili ředitel udílející Akademie klasické hudby Robert Kolář společně s ředitelem festivalu Dvořákova Praha Janem Simonem.

Skleněnou plastiku violoncella navrženou akademickým architektem Jiřím Pelclem pro slavnostní předání vyrobili skláři společnosti Moser. Partnerem letošního předání Ceny Antonína Dvořáka byla společnost SAZKA.

Pražský filharmonický sbor je nejstarším českým profesionálním sborem s nepřerušenou historií od roku 1935. Od 60. let úspěšně vystupuje v zahraničí, v 80. letech vzniklo několik mezinárodně oceňovaných nahrávek včetně Stabat Mater a Requiem Antonína Dvořáka s dirigentem Wolfgangem Sawallischem a Českou filharmonií. V březnu 2007 byl do čela jmenován sbormistr Lukáš Vasilek. Pod jeho vedením si sbor vybudoval pozici vysoce oceňovaného partnera světových orchestrů, jako jsou Berlínští filharmonici s jejich šéfdirigentem Kirillem Petrenkem, či spolupráce s dirigenty, jako je Zubin Mehta, Alan Gilbert, Sir John Eliot Gardiner, Fabio Luisi či již zesnulý Mariss Jansons. PFS se dlouhodobě podílí na nahrávání pro společnost DECCA.

Vydavatelství Sony Classical uvedlo 28. října 2022 na trh novou nahrávku Dvořákova vrcholného klavírního cyklu Poetické nálady v interpretaci předního světového klavíristy Leifa Ove Andsnese. Toto neprávem opomíjené dílo se na koncertních pódiích i nahrávkách objevuje jen zřídka, a většinou pouze ve výběru. Andsnes nahrál rozsáhlý třináctidílný, téměř hodinový cyklus v úplném znění. Interpretačně i technicky vynikající snímek již sklidil řadu nadšených recenzí. Podle norského klavíristy tyto neznámé skvosty představují skladatele, známého svými symfoniemi a smyčcovými kvartety, v jiném světle. „Tuto hudbu miluji, a přitom ji nikdo nehraje,“ říká Andsnes. „Je to cyklus mnoha příběhů, ale zároveň působí jako jeden velký příběh. Mám pocit, jako by někdo otevřel knihu a řekl: Poslouchejte, budu vám vyprávět.“ Interpret rovněž osobně představil své pojetí tohoto Dvořákova díla s velkým ohlasem pražskému publiku v rámci svého recitálu na Klavírním festivalu Rudolfa Firkušného v listopadu 2022.