Hiawatha, B430
Opusové číslo
není
Číslo v Burghauserově katalogu
430
V době Dvořákova pobytu ve Spojených státech bylo jedním z ambiciozních plánů podnikavé ředitelky newyorské konzervatoře, Jeannette Thurberové, podnítit vznik americké národní opery. Brzy po Dvořákově příjezdu skladatele upozornila na vhodný námět, rozsáhlou básnickou skladbu Píseň o Hiawathovi amerického básníka Henryho Wadswortha Longfellowa, která zpracovává indiánské legendy. Báseň byla poprvé publikována v roce 1855 a ihned zaznamenala veliký ohlas. Dvořák poznal Píseň o Hiawathovi již o mnoho let dříve v českém překladu svého přítele, básníka Josefa Václava Sládka, nyní se s ní seznámil také v anglickém originálu.
Myšlenka vytvořit na tento námět operu Dvořáka silně zaujala. Podle skladatelova amerického asistenta Josefa Kovaříka se Dvořák myšlenkou na zhudebnění "Hiawathy" intenzivně zaobíral, o čemž svědčí také skladatelovy dochované americké skicáře s několika stranami skic a poznámek k budoucí opeře (viz obr.). K samotné kompozici díla však nakonec nedošlo, a to z ne zcela pochopitelných důvodů. Thurberová nechala na základě básnické předlohy zpracovat libreto (totožnost autora dnes není známa), které mělo následně projít schválením komise ustavené při konzervatoři. Není zcela jasné, proč taková komise vůbec vznikla, snad to souvisí se skutečností, že se na provedení opery měli podílet studenti konzervatoře. V každém případě komise libreto neschválila jako vhodné ke zhudebnění, a tak Thurberová nechala vypracovat libreto nové, tentokrát ve Vídni. Dvořák, který se již nemohl dočkat, až začne komponovat, začínal být netrpělivý a psal Thurberové: "Ale já po libretu Hiawatha velmi toužím. Kde je? Pokud ho brzy neobdržím, mnoho bude ztraceno." Konečně z Vídně dorazilo nové libreto. Komise sice shledala, že je zdařilejší než předešlé, ale ani tentokrát ho neschválila. Dvořák, zřejmě rozčarovaný z průtahů i výsledku, nakonec od kompozice opery upustil.
"Hiawatha" se přesto stal Dvořákovi jistým způsobem osudným. Nejen, že se jím nechal volně inspirovat pro obě střední věty Novosvětské symfonie, ale podle skladatelova životopisce Boleslava Kalenského se Dvořák myšlenkou na operní zpracování "Hiawathy" zabýval ještě v posledním roce života po dokončení svého závěrečného opusu, opery Armida.
Úvod "Písně o Hiawathovi" ve třetím překladu Josefa Václava Sládka (1909):
A já dím a odpovídám:
Ptáte se, kde Nawadaha
Ptáte-li se ještě dále:
„V údolině Awasentské,
A ty ledné vodní proudy
Vy, kdož v přírodě jste rádi,
Vy, kdož milujete zvěsti,
Vy, jichž srdce prosté, svěží
Vy, kdož někdy na potulkách