osudová láska

Dvořákův žák a zeť Josef Suk později vyprávěl, snad na základě sdělení samotného skladatele, že právě do období kolem roku 1865 spadá také Dvořákovo okouzlení mladou herečkou Prozatímního divadla, Josefinou Čermákovou. Setkání s touto ženou bylo v jistém smyslu určující pro jeho celý další soukromý život, neboť později se oženil s její mladší sestrou Annou (stejný model nacházíme i u Mozarta a Haydna). Kromě toho, že Dvořák působil v témže divadle jako Josefina, měl možnost se s ní setkávat také při svých návštěvách v rodině Čermákových, kam si pravidelně docházel přivydělávat hodinami klavíru. Milostné vzplanutí k herečce skladatel vtělil do cyklu milostných písní, nazývaných Cypřiše podle básnické sbírky Gustava Pflegera-Moravského, která byla podkladem zhudebnění. Josefina se později provdala za hraběte Václava Kounice, avšak vřelý vztah k Josefině si Dvořák zachoval a s oběma zůstal v přátelském styku po celý život. K Cypřišům se Dvořák později mnohokrát vrátil, a tak můžeme jejich melodie nalézt v celé řadě dalších skladeb.