Dvě klavírní skladby (Ukolébavka a capriccio), B188

Dvořákův záměr vytvořit po Humoreskách další cyklus klavírních skladeb se neuskutečnil. Tyto dvě mistrovské drobnosti zůstaly jeho torzem a byly vydány až po skladatelově smrti, roku 1911 nakladatelstvím Simrock. Souvislost s Humoreskami zde zřetelně dokládá zejména způsob zpracování tematického materiálu, v první skladbě třídílnou písňovou formou, v druhé rozvitější formou na způsob ronda. Pozoruhodným rysem obou skladeb jsou názvuky na charakteristickou melodiku skladatelova současníka Edvarda Griega, což je v celém Dvořákově díle zcela ojedinělý jev. Třetí část zamýšleného cyklu tvoří ve Dvořákově rukopisu pouze osmitaktový náčrt tématu s označením Dithyramb. Dvořák jej později v pozměněné podobě použil jako téma polonézy v opeře Rusalka.