Čtyři písně na slova srbské lidové poezie, op. 6, B29

Písně na slova srbské lidové poezie z roku 1872 jsou prvním Dvořákovým dílem, ve kterém jsou zpracovány lidové texty. Cyklus je komponován na české překlady srbské lidové poezie ze sbírky Zpěvy lidu srbského, která nedlouho předtím vyšla v Praze v rámci antologie světové poezie. Tato Dvořákova volba již zřetelně ukazuje na skladatelovo směřování ke slovanské tematice, která se v jeho díle plně dostane ke slovu o několik let později. Také se zde již poprvé projevuje přístup, který je pro skladatelovu další tvorbu příznačný: Dvořák neparafrázuje melodie lidových písní, bere si z nich jen literární podklad, který znovu zhudebňuje s využitím charakteristických prvků folklóru. Výsledkem je přesvědčivá, vysoce osobitá umělecká stylizace lidových písní. S výjimkou písně Připamatování, v níž lze zaznamenat tendenci k prokomponovanosti, mají všechny písně strofickou formu a vyznačují se nestrojenou přímočarostí a přehlednou fakturou klavírního doprovodu. Jedná se o jedno z prvních děl, v nichž lze jednoznačně zaznamenat odklon od autorova „novoromantického“ období konce 60. let. Cyklus vyšel roku 1879 u nakladatelství Simrock s dedikací altistce Amalii Joachimové, manželce houslového virtuosa a Dvořákova přítele Josepha Joachima.