americké období

Roku 1891 se poprvé objevila nabídka, která měla pro Dvořákův život i tvorbu zásadní důsledky: pozvání do Spojených států amerických. Podnikavá prezidentka Národní hudební konzervatoře v New Yorku, Jeanette Thurberová, se rozhodla zvýšit prestiž školy tím, že nabídne post ředitele přední osobnosti evropské hudby. Volba padla na českého mistra. Po dlouhém váhání nakonec skladatel podepsal smlouvu, která ho zavazovala vést hudební ústav a vyučovat skladbě, to vše za honorář třicetkrát vyšší, než mu mohla nabídnout konzervatoř pražská. Počátkem školního roku 1892/93 odplul Dvořák za oceán, kde s jednou přestávkou strávil dva a půl roku. Své pocity a dojmy brzy vtělil do proslulého díla: v lednu 1893 začal skicovat Symfonii č. 9 e moll s podtitulem „Z Nového světa“. V létě odjel Dvořák s rodinou na prázdniny do vesnice Spillville ve státě Iowa, kde dodnes žijí potomci českých emigrantů. Skladatel se zde cítil jako doma. V radostném rozpoložení zde během několika málo dnů vychrlil radostný Smyčcový kvartet č. 12 F dur, zvaný „Americký“, a vzápětí Smyčcový kvintet č. 3 Es dur, díla nevšední melodické invence. Po návratu do New Yorku ho kromě vyučování čekala také triumfální premiéra Novosvětské, která se odehrála 16. prosince 1893 v Carnegie Hall. Během následujících prázdnin již skladatel neodolal, aby nestrávil nějaký čas ve vlasti, na Vysoké. Během tohoto letního intermezza vznikl cyklus osmi Humoresek pro klavír. Školní rok 1893/94 je spojen s kompozicí Dvořákova nejintimnějšího díla, Biblických písní. V posledním roce skladatelova pobytu ve Spojených státech pak vznikl slavný Koncert pro violoncello h moll.