1869–1871

Díla z přelomu 60. a 70. let jsou silně ovlivněna tehdejší Dvořákovou fascinací německým novoromantismem. Principy wagnerovské operní reformy a hudební tvorby Franze Liszta Dvořák aplikuje nejen na svoji operní prvotinu Alfred, ale i na trojici smyčcových kvartetů ze stejné doby. Jedná se o silně avantgardní díla, která podle názoru některých muzikologů již předjímají hudební řeč Arnolda Schönberga či Igora Stravinského. Vyznačují se komplikovaným harmonickým průběhem, „nekonečnou“ melodikou a celkovým vzrušeným výrazem. Díla z tohoto období představují nejméně živou část Dvořákova skladatelského odkazu, opera Alfred byla vydána tiskem teprve roku 2014.