Instrumentace

Dvořákovo umění instrumentace je obecně považováno za jeden z nejpůsobivějších rysů jeho kompozic. Způsobem kombinování jednotlivých nástrojů a jejich vhodným využitím pro konkrétní úseky hudby skladatel dociluje pozoruhodných zvukových účinků. V poslední fázi Dvořákovy tvorby se tato schopnost ještě stupňuje a svého vrcholu dosahuje v erbenovských symfonických básních a posledních třech operách, v nichž se již dotýká principů francouzského impresionismu.