Harmonie

Pro Dvořáka je typické poměrně časté střídání harmonických funkcí na krátkých hudebních plochách. Tato tendence se stupňuje především v dílech z poslední fáze tvorby. Zejména ve skladatelově tzv. slovanském období se často vyskytuje střídání stejnojmenné durové a mollové tóniny nebo tzv. moravská modulace do spodní sekundy. Nejsmělejší modulační plány na plochách velkého rozsahu se u Dvořáka objevují v jeho „wagnerovském“ období, tzn. na přelomu 60. a 70. let.