Brahms, Johannes (1833 – 1897)

Německý hudební skladatel, klavírista a dirigent. První kontakty obou skladatelů spadají do období, kdy Dvořák žádal o druhé státní stipendium pro mladé umělce. V té době již slavný Brahms byl členem odborné komise, která posuzovala žádosti uchazečů. Pro Dvořákovu tvorbu měl od počátku velké uznání a kromě souhlasu se stipendiem (které Dvořák obdržel celkem pětkrát) doporučil nadějného autora svému berlínskému nakladateli Fritzi Simrockovi:

„Milý S., u příležitosti státního stipendia těším se již po několik let pracemi Antonína Dvořáka (vyslov Dworschak) z Prahy. Pro tento rok posílá mi mj. sešit dvojzpěvů pro dva soprány s klavírem, který se mi zdá pro vydání zcela pěkný a praktický… Přehrajete-li si je, budete jako já z nich mít radost a jako nakladatel budete mít obzvlášť radost z pikantností. … Dvořák píše všechno možné, opery (české), symfonie, kvartety, klavírní věci. Rozhodně je velmi talentovaný! Mimo to chudý! Prosím, abyste o tom uvažoval.“

Ony „sešity dvojzpěvů“ byly Dvořákovy Moravské dvozpěvy, které na Brahmsovo doporučení Simrock skutečně vydal. Byl to první krok na Dvořákově cestě k mezinárodnímu úspěchu. Z vděčnosti věnoval Brahmsovi právě dokončený smyčcový kvartet d moll:

„Dovolte mi, abych Vám směl z vděčnosti a nejhlubší úcty pro Vaše nesrovnatelné výtvory nabídnout dedikaci svého kvartetu d moll.“

Brahms dedikaci přijal a kvartet d moll (zároveň s kvartetem E dur) opět doporučil Simrockovi k vydání:

„To nejlepší, co musí hudebník mít, Dvořák má, a to je také v těchto kusech… Zkrátka, nemohu Vám říci nic jiného, než Dvořáka všeobecně doporučit.“

K prvnímu setkání obou skladatelů došlo pravděpodobně 14. prosince 1878 při Dvořákově návštěvě Vídně, později se Brahms sešel s Dvořákem i v Praze. Od počátku se mezi nimi vyvinul přátelský vztah (zpočátku jistě ovlivněný úctou mladšího autora k uznávanému Mistru) plný obdivu a zájmu o každé svoje nové dílo. Z Dvořákovy korespondence vyplývá, že jeho nadšení pro Brahmse muselo být opravdu mimořádné: jindy málomluvný a na citové výlevy skoupý Dvořák psal Simrockovi:

„Zdá se, že styk se mnou ho těší a já jako umělec i člověk jsem jeho laskavostí tak nadšen, že jej dovedu milovat! Jaké srdce a jaká duše je v tom muži! Vy víte, jak je i ke svým nejmilejším přátelům zdrženlivý, zejména pokud jde o jeho tvorbu, avšak ke mně takový není.“ A jindy: „S Brahmsem jsem prožil několik nádherných hodin, byla to také jediná náhrada za namáhavou cestu do Vídně.“

Brahms dokazoval své přátelství k Dvořákovi i tím, že za Dvořákova pobytu ve Spojených státech prováděl ochotně korektury všech tehdy vydávaných Dvořákových děl. A Simrockovi k tomu napsal:

„Řekněte přece Dvořákovi, jak velice se těším z jeho tvorby…“

Po Dvořákově návratu ze Spojených států Brahms dokonce přemlouval Dvořáka, aby i s rodinou přesídlil do Vídně a nabídl mu k dispozici svůj majetek. K tomu však nikdy nedošlo.

V březnu 1897 navštívil Dvořák ve Vídni umírajícího Brahmse a o měsíc později se zúčastnil jeho pohřbu. Jakoby se kruh uzavřel, Dvořák byl jmenován členem poroty pro udílení statních stipendií na uprázdněné místo po Brahmsovi.