Žalm 149, op. 79, B91, B154
Opusové číslo
79
Číslo v Burghauserově katalogu
91, 154
Datum vzniku
původní verze pro mužský sbor: 13. ledna - 24. února 1879
revidovaná verze pro smíšený sbor: červenec (?) 1887
Datum a místo premiéry
původní verze pro mužský sbor: 16. března 1879, Praha
revidovaná verze pro smíšený sbor: (?) 14. prosince 1888, Rotterdam
Interpret premiéry
původní verze pro mužský sbor: pražský Hlahol, dir. Karel Knittl
revidovaná verze pro smíšený sbor: (?) Amphion Choral Society, dir. Alexander W. A. Heyblom
První vydání
původní verze pro mužský sbor: Editio Supraphon, 1968, Praha
revidovaná verze pro smíšený sbor: Simrock, 1888, Berlín
Text
Kniha žalmů
Instrumentace
původní verze pro mužský sbor: 2 flétny, 2 hoboje, 2 klarinety, 2 fagoty, 4 lesní rohy, 2 trubky, 3 pozouny, 1 tuba, tympány, housle, violy, violoncella, kontrabasy + mužský sbor
evidovaná verze pro smíšený sbor: 2 flétny, 2 hoboje, 2 klarinety, 2 fagoty, 4 lesní rohy, 2 trubky, 3 pozouny, 1 tuba, tympány, housle, violy, violoncella, kontrabasy + smíšený sbor
Durata
cca 10 min.
Začátkem roku 1879 byl Dvořák pěveckým spolkem Hlahol požádán o nové sborové dílo. Skladatel přerušil práci na Smyčcovém kvartetu Es dur a začal pracovat na kompozici pro Hlahol. Z Knihy žalmů vybral č. 149 a zhudebnil ho do podoby mužského sboru s doprovodem orchestru. Text tohoto žalmu je jakýmsi hymnem ke chvále Boha, čemuž odpovídá také Dvořákovo pojetí - celá skladba se nese ve slavnostní a jásavé náladě. Když o osm let později Dvořák revidoval své starší, dosud nevydané práce, rozhodl se pro částečné přepracování Žalmu. Kromě drobných úprav v orchestrální složce se hlavní změna týkala části vokální, která byla nyní upravena pro sbor smíšený. V této definitivní úpravě vyšla skladba roku 1888 tiskem u firmy Simrock.