V přírodě, op. 63, B126

Cyklus pro smíšený sbor bez doprovodu „V přírodě“ zhudebňuje vybrané básně ze stejnojmenné sbírky Vítězslava Hálka. Po Hymnu „Dědicové Bílé hory“ a po písňovém cyklu „Večerní písně“ se jednalo již o třetí případ, kdy se skladatel obrátil k dílu tohoto básníka. Volba textů s přírodní tematikou byla zjevně ovlivněna Dvořákovou láskou k přírodě, která je bohatě zdokumentována v jeho korespondenci a ve vzpomínkách současníků. Zhudebnění se vyznačuje melodickou krásou a téměř impresionisticky pojatou zvukovostí. Platí to zejména pro působivou evokaci atmosféry večerního lesa ve druhé části cyklu, která patří k nejkrásnějším výtvorům Dvořákovy sborové tvorby. Sbory mají většinou homofonní fakturu, jen v závěrečné části cyklu skladatel používá imitační a kanonické postupy. Dílo bylo zkomponováno v lednu 1882 a ještě v témže roce bylo vydáno nakladatelstvím Cranz v Hamburgu. Premiéry jednotlivých částí cyklu se odehrály postupně v časovém rozpětí necelých tří let po dokončení díla. K prvnímu soubornému provedení pravděpodobně došlo až 17. listopadu 1889 v Praze.