Cypřiše (pro smyčcové kvarteto), B152
Opusové číslo
–
Číslo v Burghauserově katalogu
152
Datum vzniku
21. dubna – 21. května 1887
Datum a místo premiéry
6. ledna 1888, Praha (č. 1, 2, 3 a 9)
Interpret premiéry
Karel Ondříček, Jan Pelikán, Petr Mareš, Alois Neruda
První vydání
SNKLHU, 1957, Praha
Části / věty
1. Já vím, že v sladké naději (Moderato)
2. V tak mnohém srdci mrtvo jest (Allegro ma non troppo)
3. V té sladké moci očí tvých (Andante con moto)
4. Ó, naší lásce nekvete to vytoužené štěstí (Poco adagio)
5. Zde hledím na tvůj drahý list (Andante)
6. Ó, zlatá růže spanilá (Andante moderato)
7. Kol domu se teď potácím (Andante con moto)
8. Zde v lese u potoka (Lento)
9. Ó, duše drahá, jedinká (Moderato)
10. Tam stojí stará skála (Andante maestoso)
11. Nad krajem vévodí lehký spánek (Allegro scherzando)
12. Ty se ptáš, proč moje zpěvy bouří (Allegro animato)
Durata
cca 36 min.
K cyklu osmnácti písní Cypřiše z roku 1865, vzniklých v důsledku milostného vzplanutí k herečce Josefině Čermákové, se Dvořák vracel po celý život. Nejednou využil některého z jejich hudebních motivů pro novou skladbu. Nejvýrazněji se tak stalo roku 1887, kdy se mu dvanáct písní cyklu stalo východiskem pro jejich zcela originální úpravu pro smyčcové kvarteto. Názvy písní zachoval a seřadil je tak, aby i v novém zpracování tvořily tempově a náladově vyvážený cyklus. Jednotlivé písně ponechal víceméně v jejich původní formě s nezměněnou melodikou i harmonickým plánem, jen některé z nich prodloužil repeticemi. Vedoucí melodická linie, původně určená lidskému hlasu, je obvykle přenechána jedinému nástroji (většinou houslím, v několika případech viole) a ostatní tři tvoří doprovod. Možná pro neobvyklou formu tohoto díla nejevil Dvořákův nakladatel Simrock o vydání zájem, a tak dílo vyšlo až po Dvořákově smrti roku 1921 v revizi Josefa Suka.