Cypřiše, B11

Opusové číslo

Číslo v Burghauserově katalogu

11

Datum vzniku

10. července – 27. července 1865

Datum a místo premiéry

1. května 1983, Praha (text v anglickém překladu)

Interpret premiéry

Eva Serning, Radoslav Kvapil

První vydání

Talacko, 2007, Praha

Autor textu

Gustav Pfleger-Moravský

Části / věty

1. Vy vroucí písně spějte
2. V té sladké moci očí tvých
3. V tak mnohém srdci mrtvo jest
4. Ó duše drahá jedinká
5. Ó byl to krásný zlatý sen
6. Já vím, že v sladké naději
7. Ó zlatá růže spanilá
8. Ó naší lásce nekvete
9. Kol domu se teď potácím
10. Mne často týrá pochyba
11. Mé srdce často v bolesti
12. Zde hledím na ten drahý list
13. Na horách ticho
14. Zde v lese u potoka
15. Mou celou duší
16. Tam stojí stará skála
17. Nad krajem vévodí lehký spánek
18. Ty se ptáš, proč moje zpěvy

Durata

cca 40 min.

okolnosti vzniku

Vznik písňového cyklu Cypřiše byl důsledkem nenaplněného milostného vztahu mladého skladatele k herečce Josefině Čermákové (Dvořák se později oženil s její mladší sestrou Annou). Skladatel ji poznal v jejich společném angažmá v Prozatímním divadle a blíže se s ní seznámil jako její učitel hry na klavír. Odraz svých duševních stavů nalezl v básnické sbírce Gustava Pflegra-Moravského Cypřiše, jejíž oddíl Písně zhudebnil v úplném rozsahu v červenci 1865. Skladatel o mnoho let později charakterizoval myšlenkovou náplň písní takto: „Myslete si zamilovaného mladíka – toť jejich obsah!“ Dvořák písně dedikoval příteli Karlu Bendlovi.

charakteristika

Cypřiše jsou Dvořákovým prvním písňovým dílem a jedním z jeho nejstarších dochovaných děl vůbec. Dvořák písně nezhudebňuje se zřetelem k jednotlivým detailům, ale zaměřuje se spíše na jejich celkovou náladu. Ušlechtilý výraz zhudebnění dává zapomenout na poněkud sentimentální charakter veršů. Po stránce melodické, harmonické i formální jsou písně pozoruhodně osobitým hudebním výtvorem, ze kterého již lze vytušit autorovo budoucí mistrovství. Jedná se zejména o výrazně melodické vedení vokální linie, formální řád a schopnost výstižně vyjádřit obsah textu. Písně se na druhou stranu vyznačují nedokonalým zvládnutím deklamace českého textu, čehož si byl později Dvořák vědom, neboť do rukopisu dodatečně poznamenal: „Když jsem tyto písně s p. Bendlem hrál, pravil mi, že na mnoha místech je špatná deklamace; po roce, když jsem tento svůj nedorozený výrobek náhodou do ruky dostal, nahlédl jsem k svému potěšení, že výrok p. Bendla úplně podstatný jest.“ 

další osudy díla

Dvořák měl k tomuto svému ranému dílu hluboký vztah a přestože je v původním znění nikdy nezveřejnil, s neobyčejnou vytrvalostí se k němu po celý život vracel. Nejprve píseň šestou a desátou použil v prvním znění opery Král a uhlíř. K desáté písni se ještě jednou vrátil při kompozici opery Vanda, její melodii použil pro árii hlavní hrdinky „Já byla šťastna, klidna, vesela“. O několik let později použil základní motiv písně „Zde v lese u potoka“ pro svůj klavírní cyklus Silhouety. V roce 1881 (nebo 1882) vybral Dvořák z Cypřišů šest částí a přepracoval je pro nové vydání s prostým názvem Písně. Stejně postupoval o sedm let později, když osm písní přepracoval jako Písně milostné. Na jaře 1887 upravil dvanáct písní z Cypřišů do instrumentální podoby pro smyčcové kvarteto a tato verze byla dříve někdy uváděna pod názvem Večerní písně, neboť Dvořák celý cyklus údajně zkomponoval převážně po nocích (v rukopise je u jedné z písní Dvořákova poznámka: „Komponováno při měsíčku v 11 h.“). Názvuky na písňovou prvotinu se o mnoho let později objevují také v opeře Rusalka. Cypřiše byly ve svém původní znění poprvé veřejně provedeny teprve roku 1983 v anglickém překladu muzikologa Johna Claphama. Dílo bylo tiskem poprvé vydáno roku 2007.