Charakteristické postupy

REMINISCENCE

Princip reminiscencí byl v hudbě 19. století využíván poměrně často, ale u Dvořáka se s ním lze setkat v neobvyklé míře. Vyskytuje se nejen v operách v podobě leitmotivů, ale často i v instrumentální hudbě. V některých případech se jedná jen o návrat hlavního tématu první věty ve větě závěrečné pro posílení dojmu cykličnosti, v jiných kompozicích je princip reminiscencí uplatněn s mnohem větší promyšleností, a přímo se tak podílí na tektonice díla.

KONTRAST

Princip kontrastu Dvořák využívá v mnoha rovinách: harmonické (časté střídání durového a mollového tónorodu), tempové a rytmické (výrazně kontrastní plochy v dumkách) nebo instrumentační (např. tutti orchestru versus komorní sestava v závěru Larga z Deváté symfonie). Pro princip kontrastu měl Dvořák mimořádný smysl a dokázal jej uplatňovat s velkou účinností.