Tema con variazioni, op. 36, B65

Variace na vlastní téma patří k Dvořákovým nejranějším, ale zároveň i nejpropracovanějším klavírním skladbám. Jejich působivost je dána jednak zvláštním charakterem hlavního tématu, tvořícího nepravidelnou periodu, jednak skladatelovou již plně vyvinutou schopností plastické práce s melodií. Skladba je formálně tvořena vlastním tématem, po němž následuje sled osmi kontrastních variací, které bohatě využívají celou paletu kompozičních technik. Klavírní fakturou dílo navazuje na beethovenovsko-brahmsovský sloh. Oproti Dvořákovu klavírnímu koncertu ze stejné doby mají Variace tu přednost, že jsou nástrojově psány mnohem vděčněji. Přes svoje kvality i přes úspěch při pražské premiéře 5. března 1881 stojí tyto variace (stejně jako většina autorových klavírních skladeb) dál ve stínu slavnějších orchestrálních, komorních či oratorních děl.