Dva menuety, op. 28, B58

Dvě drobné skladbičky vznikly zřejmě pod dojmem Schubertových klavírních tanců. Mají jednoduché formální členění a svým charakterem se spíše než menuetu blíží českému lidovému tanci sousedská. Povšimla si toho již recenze časopisu Dalibor z 10. února 1882, podle jejíž výtky „název se neshoduje s obsahem. Zdá se skoro, že skladatel vystrčil cizí korouhvičku; proč, nelze nám ovšem pochopiti.“ Dílo vyšlo roku 1879 v pražském nakladatelství Emanuela Starého a podle instrumentační poznámky u prvního z menuetů lze soudit, že existovala i orchestrální verze. Ta se však nedochovala, stejně jako rukopis verze klavírní.