The Orphan, Op. 5, B24 | Text

Čí je to dítko? Kam se ubírá,
když od severu věje led a sníh?
Když na hřbitově půlnoc leží šírá?
Co chce to dítko tuto na hrobích?

Matko, matičko,
jdu sem nyní k tobě,
děvečka tvá to,
slyš opuštěnou:

Tys pryč odešla,
ležíš tuto v hrobě,
ó proč mi dáváš
jinou matku zlou?

Ta matka jiná zlořečí mi,
hřímá a pryč vyhání ven dcerušku tvou,
a můj tatíček, ten si mne nevšímá, ach!
Má matičko, zastaň ubohou!

Plakalo dítko studené perličky,
perličky jemu očka stížily,
i sklonilo se na hrob své matičky,
a lůžko bílé sněhy přikryly.

I spalo dítko, spalo sen radostný:
u své matičky mní se viděti,
i slyší hlásek její milostný:
pojď, pojď, má děvečko, pojď v mé objetí.

I spalo dítko, spalo sen tichounký,
aniž je jitro ze sna zvolalo,
i vykopán mu hrobeček nizounký,
tu kde si předtím bylo ustlalo!