Choral Songs for Male Voices, B66 | Text

I. Převozníček

Šly děvčátka na jahody
A to pořád podle vody,
nadešly tam převožníčka,
přešvarného šohajíčka.

Oj Janíčku, převonzníčku,
převez ty nás přes vodičku.
Všečky panny popřevážal,
jenom svojů milú nechal.

Oj Janíčku, převez i mňa,
zaplatím ti jako jiná.
Nemám čluna ani vesla,
všecko mi to voda znesla.

Máš ty člunek a i veslo,
ale tebe blúdí pestvo.
Sedni milá na lodičku,
převezu ťa přes vodičku.

Jak dojeli prostřed vody,
stupiva jí do slobody.
Nestupaj mně do slobody
než mia dovez na kraj vody.

Jak dojeli na krajíček,
vyhodil ju na trávníček,
ruce, nohy jí urúbal,
černé oči jí vylúpal.

Odešel ju na půl míle,
Počuval ju, živa-li je.
Vrš plakala, vrš zpívala,
vrš na Janoška volala :

Ach Janíčku, srdce moje,
kam si poděl mohy moje?
Tam jsú tvoje bílé nohy,
u Dunaja na tom poli.

Ach Janíčku, srdce moje,
kam si poděl ruce moje?
kam si poděl oči moje?
kam si poděl vlasy moje?

A ty tvoje černé vlasy
po Dunaju větr plasí.

II. Milenka travička

Ty milotské zvony pěkně vyzváňajú,
lidé povídajú: co to znamenajú?

Jedni povídajú: pútníčkové idú,
druzí povídajú: pochovávat budú.

Pochovávat budú jednei vdovy syna,
co ho otrávila galanečka milá.

Nesčasná galanko, jak na pohřeb půjdeš?
Nesčasná galanko, jak naříkat budeš?

III. Huslař

Já jsem huslař přeubohý,
nemám jen tu hřivnu,
a přec všudy se mi daří,
kam širákem kývnu,

Kam paličku poodložím,
trávník pučí avete,
a když slačik strunky hladí,
radost letí světem.

Mé píseňky polní kvítí,
ono ňadra zdobí,
děvčátka z těch sladkých zvuků
pérečka si zrobí.

Nedbám věru o nikoho,
třeba bez osochu,
je v kytici dozajista
plných květů trochu.

A v každičkém takém květu
pohar šumné vůně,
by se těsil, kdo na lásku
v srdélenku stůně.

By se těsil, komu slzy
Napadaly k líčku,
pro tu milou, milučičkou
naši svobodičku.