Žalm 149, op. 79, B91, B154

Opusové číslo

79

Číslo v Burghauserově katalogu

91, 154

Datum vzniku

původní verze pro mužský sbor: 13. ledna – 24. února 1879
revidovaná verze pro smíšený sbor: červenec (?) 1887

Datum a místo premiéry

původní verze pro mužský sbor: 16. března 1879, Praha
revidovaná verze pro smíšený sbor: (?) 14. prosince 1888, Rotterdam

Interpret premiéry

původní verze pro mužský sbor: pražský Hlahol, dirigent Karel Knittl
revidovaná verze pro smíšený sbor: (?) Amphion Choral Society, dirigent Alexander W. A. Heyblom

První vydání

původní verze pro mužský sbor: Editio Supraphon, 1968, Praha
revidovaná verze pro smíšený sbor: Simrock, 1888, Berlín

Text

Kniha žalmů

Instrumentace

původní verze pro mužský sbor: 2 flétny, 2 hoboje, 2 klarinety, 2 fagoty, 4 lesní rohy, 2 trubky, 3 pozouny, 1 tuba, tympány, housle, violy, violoncella, kontrabasy + mužský sbor

evidovaná verze pro smíšený sbor: 2 flétny, 2 hoboje, 2 klarinety, 2 fagoty, 4 lesní rohy, 2 trubky, 3 pozouny, 1 tuba, tympány, housle, violy, violoncella, kontrabasy + smíšený sbor

Durata

cca 10 min.

Začátkem roku 1879 Dvořáka požádal pěvecký spolek Hlahol o nové sborové dílo. Skladatel přerušil práci na Smyčcovém kvartetu Es dur a začal pracovat na kompozici pro Hlahol. Z Knihy žalmů vybral č. 149 a zhudebnil ho do podoby mužského sboru s doprovodem orchestru. Text tohoto žalmu je jakýmsi hymnem ke chvále Boha, čemuž odpovídá také Dvořákovo pojetí – celá skladba se nese ve slavnostní a jásavé náladě. Když o osm let později Dvořák revidoval své starší, dosud nevydané práce, rozhodl se pro částečné přepracování také tohoto díla. Kromě drobných úprav v orchestrální složce se hlavní změna týkala části vokální, která byla nyní upravena pro sbor smíšený. V této definitivní úpravě vyšla skladba roku 1888 tiskem u firmy Simrock