dvořák a vysoká
|
Obec Vysoká u Příbrami je místem, které v Dvořákově osobním i uměleckém životě sehrálo mimořádně významnou roli a bez nadsázky ho lze nazvat jeho druhým domovem. Od roku 1873 patřilo vysocké panství k majetku hraběte Václava Kounice, skladatelova švagra (roku 1877 se oženil se starší sestrou Dvořákovy ženy Anny, Josefinou). Kounic nechal část lesa na okraji obce upravit v lesopark, v jehož středu dal vystavět malý zámeček podle návrhu architekta Čeňka Gregora. Stavbu věnoval svatebním darem Josefině, která v něm pak prožila většinu života. |
|
 Dvořákovo letní sídlo |
Tyto první návštěvy Vysoké spadají do období, kdy se již skladatel těšil mezinárodnímu věhlasu a stále častěji trávil čas na cestách po Evropě. Jakkoli ho zájem zahraničního publika těšil, přece jen dával raději přednost klidu svého domova. Po hektických dnech a týdnech cest, zkoušek a koncertů mu Vysoká poskytovalala vrchovatou měrou vše, co potřeboval: kontakt s přírodou, klid na práci a pravidelný rytmus dne. Finanční zisk z prvního zájezdu do Anglie (1884) stejně jako zvyšující se honoráře za vydaná díla Dvořákovi umožnily zakoupit od švagra vlastní pozemek se starším hospodářským stavením, které nechal upravit v dům vhodný pro letní pobyt. V prvním patře si vybudoval pracovnu s pianinem a psacím stolem, z jejíhož okna byl výhled na nedaleké Střebsko (dnes Třebsko). |
|
Rozlehlý pozemek přetvořil skladatel v zahradu, kterou, jak napsal v dopise nakladateli Simrockovi "velmi pěkně pěstoval a miloval jako to božské umění". Stejně jako zahradě, věnoval se Dvořák na Vysoké i chovu svých oblíbených holubů. Na dobu pobytu ve Spojených státech pověřil skladatel vysockého havíře Jana Hodíka správou svého letního bytu a existuje řada dokladů z nichž vyplývá, jak mu i v době největší světové slávy záleželo na "jeho" Vysoké. Např. v březnu 1893 - tedy v době práce na Novosvětské symfonii a pedagogické činnosti na newyorské konzervatoři - píše Dvořák Hodíkovi:
"Těšilo by mne, kdybyste mně všecko popsal, co a jak jste vykonali. Přesázeli jste některé křoviny a kam? Což ty mladé ovocné stromky, nebude třeba, aby se zbytečné větve uřezaly, aby lépe stromy rostly?" |
 Dvořákova pracovna - dobové foto |
| A o několik měsíců později: "Když tedy bylo u vás takové sucho, tož mi řekněte, jak asi naše malé stromečky povyrostly, zvláště vzadu smrčky a ovocné stromky jak asi stojí a vůbec jak to v naší zahradě vypadá. A což pak holubi? Dáváte jim hodně? A pak jsou-li pěkná holoubátka, nechte je vylítat." |
 kostel ve Třebsku |
Na Vysokou odjížděl Dvořák zpravidla v květnu a do svého pražského bytu se vracel až v září či říjnu. Kromě léta 1893, které strávil v americkém Spillville, nevynechal jediné léto až do konce svého života. Dvořákův den na Vysoké měl pravidelně se opakující rytmus: skladatel vstával velmi brzy, třeba už kolem čtvrté či páté hodiny, a vydal se na procházku do přírody. Většinou zašel až do nedalekého Třebska, kde se zúčastnil ranní mše a zahrál si na varhany své oblíbené mariánské písně (jeho nejoblíbenější prý byla "Tisíckrát pozdravujeme Tebe"). Třebský kostelík si Dvořák natolik oblíbil, že pro něj v roce 1894 zakoupil nové varhany. K jejich vysvěcení došlo v den Dvořákových třiapadesátých narozenin (8. 9. 1894) a zápis v místní pamětní knize k tomu uvádí, že "slavný hudební Mistr Dr. Antonín Dvořák daroval chrámu Páně zdejšímu nové varhany, které dne 8. září byly posvěceny a účelu svému odevzdány." Pod zápisem čteme Dvořákův vlastnoruční dodatek: "A já hrál na varhany." (V roce 1953 bohužel došlo v kostele k požáru, při kterém byl nástroj zničen.) |
| Po ranní procházce se Dvořák zavřel v pracovně a během dopoledne komponoval. Po obědě se opět vydával do lesa, a podle vzpomínek syna Otakara, který ho často doprovázel, bylo zjevné, že i zde vlastně pokračoval v dopolední skladatelské práci: „Byl celou cestou zamlklý a natolik zaujatý svými hudebními nápady, že mnohdy ani neodpovídal na moje otázky. Často pravou rukou jakoby vyťukával na prsou nějakou melodii.“ Po procházce znovu usedal k notovému papíru, věnoval se zahradě a holubům nebo zašel na návštěvu ke Kounicovým do zámečku. |  bývalý hostinec "U Fenclů" |
| K večeru často zavítal do místní hospody "U Fenclů", kde hrál s místními horníky karty a obzvlášť po svém návratu z Ameriky zde měl mnoho vděčných posluchačů. Asi v půl deváté se vracel domů a kolem deváté hodiny obvykle chodil spát. |
 Rusalčino jezírko |
S pobyty na Vysoké je spojen vznik celé řady skladatelových děl (viz seznam níže), jako první se však automaticky vybaví Rusalka, se kterou bude zdejší příroda již navždy spjata. V lese za zámečkem se skutečně nachází jezírko, kam údajně chodil Dvořák na procházky a kde čerpal inspiraci pro nádhernou hudbu své nejslavnější opery. Po Dvořákově smrti bylo jezírko nazváno Rusalčiným, stejně jako skladatelův letní dům, který dostal jméno "vila Rusalka". Dvořákovo letní sídlo na Vysoké je dodnes v majetku skladatelových potomků a veřejnosti je běžně nepřístupné. V zámečku Kounicových na druhém konci vesnice, který byl v 90. letech 20. století kompletně zrekonstruován, byl vybudován Památník Antonína Dvořáka, který nabízí expozici o skladatelově životě a díle, poslechovou místnost s hudebními nahrávkami, krátkodobé výstavy, koncerty a další akce. |
|
S Dvořákovými pobyty na Vysoké je spojena práce na kompozici velkého množství děl, z nichž mnohá patří vůbec k nejvýznamnějším v rámci celé skladatelovy tvorby. Dvořák zde započal, dokončil nebo cele vytvořil přinejmenším 30 velkých kompozic. Jsou to zejména: |
|||
|
Symfonie č. 7 Symfonie č. 8 II. řada Slovanských tanců Domov můj V přírodě Karneval Vodník Polednice Zlatý kolovrat Holoubek Píseň bohatýrská Requiem Svatební košile Svatá Ludmila Dimitrij Jakobín Čert a Káča Rusalka Armida Humoresky |
 vstup do zahrady Dvořákova letního sídla |
 zámecký park |
|
 připomínka významných děl vzniklých na Vysoké |
 stálá expozice v zámečku |
||
Antonín Dvořák a jeho rodina na Vysoké
 |
 |
.jpg) |
.jpg) |
.jpg) |
.jpg) |