Večerní písně, op. 3, op. 9, op. 31, B61

Opusové číslo

3, 9, 31

Číslo v Burghauserově katalogu

61

Datum vzniku

červen/červenec 1876 (?); (revize: op. 3: 1881 (?), op. 9: 1879/1880 (?), op. 31: 1882)

Datum a místo premiéry

č. 3 + ?: 16. září 1882, Tábor

Interpret premiéry

č. 3 + ?: Josef Lev, Antonín Dvořák

První vydání

op. 3: Hofmeister, 1880, Lipsko
op. 9: Schlesinger (Robert Lienau), 1880, Berlín
op. 31: Urbánek, Praha 1883
Tak jak ten měsíc: dosud nevydáno

Autor textu

Vítězslav Hálek

Části / věty

(op. 3):
1. Ty hvězdičky
2. Mně zdálo se
3. Já jsem ten rytíř
4. Když bůh byl nejvíc rozkochán
(op. 9):
5. Umlklo stromů šumění
6. Přilítlo jaro zdaleka
(op. 31):
7. Když jsem se díval do nebe
8. Vy malí, drobní ptáčkové
9. Jsem jako lípa košatá
10. Vy všichni, kdo jste stísněni
11. Ten ptáček
(bez op. čísla):
12. Tak jak ten měsíc

Durata

cca 28 min.

Vznik Večerních písní na slova básní ze stejnojmenné sbírky Vítězslava Hálka bývá obvykle kladen do června a července roku 1876, tedy do období mezi kompozicí druhého a třetího cyklu Moravských dvojzpěvů. Tato datace je ovšem značně nejistá a je možné, že písně ve skutečnosti vznikly i o několik let dříve. Nasvědčovalo by tomu zejména samotné zhudebnění veršů, které téměř postrádá Dvořákovy charakteristické výrazové prostředky, a ukazuje tak spíše na ranější fázi skladatelova uměleckého vývoje. Zároveň nebylo dosud dostatečně doloženo, zda všech dvanáct písní bylo komponováno jako celistvý cyklus, nebo zda vznikaly v časovém odstupu. Všechny jsou strofické s přehlednou fakturou klavírního doprovodu a lze v nich rozeznat vliv německých romantiků, především Schuberta a Schumanna.

Dvořák později provedl jejich revizi a vydal je postupně v několika vydáních s různými opusovými čísly u různých nakladatelství: roku 1880 čtyři písně jako op. 3 u lipského nakladatelství Hofmeister, ve stejném roce dvě písně s opusovým číslem 9 u berlínského nakladatelství Schlesinger a pět písní roku 1883 jako op. 31 u pražského nakladatelství Františka Urbánka. Pouze posledně jmenované vydání vyšlo s titulem Večerní písně, kterým jsou dnes označovány také všechny ostatní. Dvanáctou píseň (Tak jak ten měsíc) Dvořák k vydání nikdy neposkytl, v rukopise ji sebekriticky označil poznámkou „slabá“. Písně z opusu 31 Dvořák věnoval svému příteli, barytonistovi Národního divadla Josefu Lvovi. Lev také s velkým úspěchem provedl dvě z písní v premiéře – se skladatelem u klavíru –, a to na tzv. Dvořákově večeru 16. září 1882 v Táboře. Pro stejného interpreta Dvořák také upravil klavírní part dvou písní (Mně zdálo se a Já jsem ten rytíř) pro malý orchestr. Tato verze byla poprvé provedena 6. prosince téhož roku v Praze s orchestrem Národního divadla a dirigentem Adolfem Čechem.