Jeanette Thurber(ová) (1850–1946)

Patřila k nejvýznamnějším osobnostem hudebního dění Spojených států amerických na konci 19. století, výrazně ovlivnila dějiny tamních hudebních institucí. Vystudovala pařížskou konzervatoř a roku 1869 se provdala za milionáře Francise Thurbera, jehož finančními prostředky mohla své aktivity dotovat. V roce 1885 v New Yorku založila the American School of Opera. Tato škola byla roku 1891 rozhodnutím Kongresu přetransformována v Národní konzervatoř, instituci, která pak vzkvétala po dobu třiceti let. Směřování školy bylo výrazně demokratické: výběr studentů Thurberová nepodřizovala otázce rasy, třídy nebo pohlaví. Škola byla otevřena ženám, barevným, handicapovaným i nemajetným a bylo možno se ucházet o stipendium. Hlavním cílem Thurberové bylo založit tzv. americkou národní hudební školu po vzoru národních škol evropských. Pro realizaci svého plánu potřebovala výraznou osobnost, která by svoji autoritou celý projekt zaštítila. Volba padla na Antonína Dvořáka, jehož věhlas na počátku 90. let stoupal stále strměji.

Na jaře 1891 nabídla Thurberová Dvořákovi místo ředitele newyorské konzervatoře a skladatel po delším váhání a úpravách smlouvy nakonec nabídku přijal. V čele ústavu stál od podzimu 1892 do jara 1895. Thurberová se postarala o propagaci Dvořákovy osoby v místním tisku a také jej inspirovala ke konkrétním uměleckým záměrům. Vyvinula velké úsilí, aby skladatele přiměla k vytvoření americké národní opery podle eposu Píseň o Hiawathovi básníka Henryho Wadswortha Longfellowa. Kvůli nepříznivé shodě okolností však ke kompozici opery nikdy nedošlo. V posledním školním roce Dvořákova působení ve Spojených státech došlo mezi ním a Thurberovou k jistému ochlazení vztahů kvůli nedoplatkům skladatelova smluvního honoráře. Finanční krize, která tehdy postihla Spojené státy, měla neblahý vliv i na financování konzervatoře a Thurberová se tak dostala do potíží s plněním svých finančních závazků vůči Dvořákovi.