tercet c dur
|
opusové číslo
|
74
|
|
číslo v Burghauserově katalogu
|
148
|
|
datum vzniku
|
7. 1. - 14. 1. 1887
|
|
datum a místo premiéry
|
soukromé provedení: 27. 1. 1887, Praha
veřejné provedení: 30. 3. 1887, Praha
|
|
interpret premiéry
|
30. 3. 1887: Karel Ondříček, Jan Buchal, Jaroslav Šťastný
|
|
části / věty
|
1. Introduzione. Allegro ma non troppo
2. Larghetto
3. Scherzo. Vivace
4. Tema con variazioni. Poco adagio
|
|
durata
|
cca 18 min.
|
Tercet C dur je původně příležitostnou skladbou. Ve stejném domě v Žitné ulici, kde bydleli i Dvořákovi, žila skladatelova tchyně Klotilda Čermáková. Ta část svého bytu pronajímala studentu chemie Josefu Kruisovi, který se amatérsky věnoval studiu houslové hry u člena orchestru Národního divadla Jana Pelikána. Dvořák se k jejich muzicírování občas přidal s violou a jednoho dne přišel s nápadem zkomponovat pro jejich malé sdružení novou skladbu. Tercet C dur pak vznikl v krátké době sedmi lednových dnů 1887. Dvořák však neodhadl Kruisovu hráčskou vyspělost a dílo nakonec přesáhlo studentovy technické možnosti. Přes svůj původní účel představuje Tercet významnou součást světového repertoáru, kde představuje cenný příspěvek k řadě děl s tímto nástrojovým obsazením. Absenci violoncella Dvořák vyřešil důmyslným vedením violového partu tak, aby jím kompenzoval basovou linii.
