smyčcový kvintet č. 3
|
opusové číslo
|
97
|
|
číslo v Burghauserově katalogu
|
180
|
|
datum vzniku
|
26. 6. - 1. 8. 1893
|
|
datum a místo premiéry
|
12. 1. 1894, New York
|
|
interpret premiéry
|
Kneiselovo kvarteto (Franz Kneisel, Otto Roth, Louis Svecenski, Alwin Schroeder) a Max Zach
|
|
základní tónina
|
Es dur
|
|
části / věty
|
1. Allegro non tanto
2. Allegro vivo 3. Larghetto 4. Finale. Allegro giusto |
|
durata
|
cca 33 min.
|
Kompozice kvintetu Es dur spadá do skladatelova amerického období. Vznikl v těsném časovém sledu po Smyčcovém kvartetu F dur za Dvořákova prázdninového pobytu ve Spillville (Iowa). Ani toto dílo nezapře vliv prostředí, ve kterém vzniklo. Jsou to především folkloristické názvuky indiánské hudby, tzv. bubínkový rytmus, který propůjčuje této skladbě neopakovatelný kolorit. Teskná melodie střední části scherza navozuje dojem nekonečných prérií amerického vnitrozemí, také využití pentatoniky je pro toto skladatelovo období příznačné. Oproti předchozímu kvartetu zde rozšířené nástrojové obsazení přináší bohatší a hutnější výraz. Ve třetí větě zaznívá téma, které chtěl Dvořák původně použít jako nápěv pro novou americkou hymnu na text básníka Samuela Francise Smitha "My Country, 'Tis of Thee". Stejně jako kvartet F dur, i tento kvintet vznikal v neobyčejně rychlém tempu jakoby v přetlaku mimořádně silné inspirace. Po melodické, harmonické i architektonické stránce se jedná o dílo neobyčejné originality a osobitosti. Jeho strhující účinek mu natrvalo zajistil jedno z nejúspěšnějších míst v celé skladatelově tvorbě.
