česky | English

smyčcový kvintet č. 1

OPUSOVÉ ČÍSLO 1
ČÍSLO V BURGHAUSEROVĚ KATALOGU 7
DATUM VZNIKU 6. června 1861 - ? (revize: 1887 (?))
DATUM A MÍSTO PREMIÉRY 15. prosince 1921, Praha
INTERPRET PREMIÉRY Josef Hašek, Jan Bruna, Bohumil Klabík, Josef Tesárek, Bedřich Jaroš
1. VYDÁNÍ Hudební matice Umělecké besedy, 1943, Praha
ZÁKLADNÍ TÓNINA a moll
ČÁSTI / VĚTY
1. Adagio. Allegro ma non troppo
2. Lento
3. Finale. Allegro con brio
DURATA cca 28 min.


Smyčcový kvintet a moll je dílem, kterým dvacetiletý Dvořák oficiálně zahájil svoji uměleckou tvorbu. Fakt, že první skladba, kterou označil opusovým číslem, je právě klasická cyklická forma, předznamenává celoživotní skladatelův příklon k tradičním formám. Třívětá skladba, hýřící rozmanitostí hudebních nápadů, dokládá přesvědčivě autorovu představu o vhodné nástrojové sazbě i o přiměřeném rozsahu jednotlivých vět. Přes výrazný příklon ke klasickým vzorům (Mozart, Schubert) nelze přehlédnout zřetelné známky osobitosti hudebního projevu. První věta v sonátové formě exponuje po pomalé introdukci tři základní témata. Provedení pracuje téměř výhradně s tématem hlavním. Repríza je pravidelná, jen s větším rozváděním jednotlivých témat. Znaky Dvořákova budoucího kompozičního stylu lze nejlépe rozeznat v kantabilní, širokodeché melodice druhé věty. Hlavní téma je nejprve exponováno ve „Dvořákově“ nástroji, viole, nad rytmicky ostinátním doprovodem dalších nástrojů. Věta má tematicky odlišný střední díl, po němž se opět vrací hudba úvodní části. Třetí věta v sonátové formě pracuje se třemi základními tématy. U prvního z nich lze zaznamenat silnou souvislost s hlavním tématem Mozartova Klavírního kvartetu g moll. Skladatel sám své opus 1 nikdy neslyšel, poprvé bylo provedeno až sedmnáct let po jeho smrti. K vydání díla tiskem došlo dokonce ještě mnohem později, roku 1943.
     první strana partitury