smyčcový kvartet č. 7
|
opusové číslo
|
16
|
|
číslo v Burghauserově katalogu
|
45
|
|
datum vzniku
|
14.(?) 9. - 24. 9. 1874 (revize po 1894)
|
|
datum a místo premiéry
|
soukromé provedení: 17. 6. 1875, Praha
veřejná premiéra: 29. 12. 1878, Praha
|
|
interpret premiéry
|
29. 12. 1878: Bennewitzovo kvarteto (Antonín Bennewitz, Eduard Wittich, Vilém Bauer, Bruno Wilfert)
|
|
základní tónina
|
a moll
|
|
části / věty
|
1. Allegro ma non troppo
2. Andante cantabile 3. Allegro scherzando 4. Allegro ma non troppo |
|
durata
|
cca 29 min.
|
Jestliže se Dvořákova předchozí komorní díla vyznačovala jistým rozporem mezi invencí a zpracováním, takže po stavební stránce věty nejednou narůstaly do neúměrné šíře, v tomto smyčcovém kvartetu dospívá skladatel k obdivuhodné střízlivosti, opřené o přísně klasické schéma. Jedná se již o skladbu s dokonale čistými obrysy a je důkazem, že předchozí tvůrčí hledání je již překonáno a skladatel se nachází na prahu své kompoziční zralosti. Jednodušší je nejen celkové formální uspořádání, ale také množství témat, se kterými skladatel pracuje: v každé větě si vystačí obvykle se dvěma základními myšlenkami. Kvartet a moll je první Dvořákovou komorní skladbou, která vyšla tiskem (1875, nakladatelství E. Starého).