smyčcový kvartet č. 13 

Dvojice posledních Dvořákových kvartetů měla zvláštní genezi. Autor začal ještě na americké půdě nejprve komponovat Smyčcový kvartet As dur, op. 105, ale po 111 taktech náčrt odložil a vrátil se k němu až v prosinci téhož roku. Mezitím vytvořil nový smyčcový kvartet v tónině G dur, který vznikl v pozoruhodně krátké době pouhých čtyř týdnů po návratu do Čech. Svým třináctým smyčcovým kvartetem skladatel zahajuje po návratu do vlasti nové tvůrčí období. Je to dílo reprezentativního mistrovství v rámci absolutní hudby vůbec. Klasická sonátová forma je i zde autorovi východiskem, ale v jejím rámci se Dvořák pohybuje s mimořádnou fantazií. Samozřejmost, s níž skladatel realizuje náročné harmonicko - modulační proměny motivických prvků, je udivující. Kvartet je výmluvným a přesvědčivým odrazem pocitů z radostného shledání s rodinou a přáteli, i s prostředím klidné přírody na Vysoké.