česky | English

slovanské rapsodie

OPUSOVÉ ČÍSLO 45
ČÍSLO V BURGHAUSEROVĚ KATALOGU 86
DATUM VZNIKU č. 1: 13. února - 17. března 1878
č. 2: 20. srpna - 18. září 1878
č. 3: 19. (?) září - 3. prosince 1878
DATUM A MÍSTO PREMIÉRY č. 1 a 2: 17. listopadu 1878, Praha
č. 3: 24. září 1879, Berlín
INTERPRET PREMIÉRY č. 1 a 2: orchestr Prozatímního divadla, dir. Antonín Dvořák
č. 3: Königlichen Kapelle, dir. Wilhelm Taubert
1. VYDÁNÍ Simrock, 1879, Berlín
INSTRUMENTACE č. 1: 1 pikola, 2 flétny, 2 hoboje, 2 klarinety, 2 fagoty, 4 lesní rohy, 2 trubky,
3 pozouny, tympány, velký buben, činely, triangl, housle, violy, violoncella, kontrabasy
č. 2: 2 flétny, 2 hoboje, 2 klarinety, 2 fagoty, 4 lesní rohy, 2 trubky,
3 pozouny, tympány, velký buben, činely, triangl, harfa, housle, violy, violoncella, kontrabasy
č. 3: 2 pikoly, 2 flétny, 2 hoboje, 2 klarinety, 2 fagoty, 4 lesní rohy, 2 trubky,
3 pozouny, tympány, velký buben, činely, triangl, harfa, housle, violy, violoncella, kontrabasy
ČÁSTI / VĚTY 1. Slovanská rapsodie D dur
2. Slovanská rapsodie g moll
3. Slovanská rapsodie As dur
DURATA cca 40 min. (č. 1: cca 13 min., č. 2: cca 13. min., č. 3: cca 14 min.)


okolnosti vzniku a všeobecná charakteristika

S několikaletým odstupem od vzniku Rapsodie a moll se Dvořák roku 1878 znovu pustil do kompozice trojice skladeb stejného formálního zaměření. Skladatel povzbuzen úspěchem Moravských dvojzpěvů se snažil dát své hudbě charakteristické folklórní zabarvení, stejně jako v první řadě Slovanských tanců, které vznikaly ve stejné době. Rapsodie představuje po formální stránce značně volný útvar bez nutnosti dodržet klasická schémata a nechává zcela na posluchači, jaké asociace si do hudby dosadí. Platí to téměř doslovně také o rapsodiích Dvořákových. Nemají žádný konkrétní program a jejich inspirace jsou čistě hudební. Své Slovanské rapsodie koncipoval Dvořák jako cyklus tří děl, která jsou provázána názvuky na lidové intonace, ale zároveň se každé z nich vyznačuje osobitým charakterem, takže tvoří kontrastní protiváhu dvěma ostatním. Zatímco v první rapsodii převažuje idylická, pastorální atmosféra, druhá rapsodie je laděna převážně dramaticky a třetí se vyznačuje pozitivní náladou plnou životní radosti.
 


     titulní strana a část partitury
    3. Slovanské rapsodie

formální charakteristika

Slovanská rapsodie č. 1 D dur je komponována na půdorysu ronda s formou A-B-A-B-A. Prvním tématem (A) je široce rozklenutá pastorální melodie, která je střídána poněkud živějším tématem synkopického charakteru (B). Skladba vrcholí ve střední části, v níž se obě témata kontrapunkticky propojí v jakýsi jásavý hymnus přírody.

Slovanská rapsodie č. 2 g moll má složitě členěný průběh, jemuž jednotnou náladu dodává především výrazně rytmizované hlavní téma chromatického charakteru. Jeho tvrdý, bojovný výraz je vyvažován vedlejším tématem, které do díla přináší atmosféru důstojné vážnosti. Hudební tok má ve srovnání s první rapsodií dramatičtější průběh, složitější harmonický vývoj a postupně graduje až ke zvukově efektní kodě.

Slovanská rapsodie č. 3 As dur svojí pestrostí poněkud připomíná skladatelovu osmou symfonii G dur. Jedná se o barevnou mozaiku nálad s převládajícím radostným výrazem. Je zahájena hlavním tématem hraným sólovou harfou, čímž je zdůrazněn rapsodický, vyprávěcí charakter díla. Kompozice pracuje se třemi základními tématy, která se střídavě objevují v různých variantách. Celkový dojem z díla poněkud oslabuje opakovaný „falešný“ závěr, po kterém vždy následuje další úsek hudby kontrastního charakteru.

 


 

premiéra a další provedení

První dvě Slovanské rapsodie provedl v premiéře sám Dvořák, a to na svém prvním samostatném koncertu, kterým se představil pražskému publiku jako skladatel i jako dirigent, 17. listopadu 1878. Třetí Slovanská rapsodie byla poprvé provedena 24. září 1879 v Berlíně za řízení Wilhelma Tauberta. Do dvou let od svého vzniku byly Rapsodie uvedeny v Berlíně, Drážďanech, Karlsruhe, Wiesbadenu, Budapešti, Lipsku, Kolíně nad Rýnem, Londýně, Nice, New Yorku aj. V naprosté většině případů byly uváděny samostatně, tedy nikoli jako cyklus. Přestože za Dvořákova života patřily Slovanské rapsodie k jeho nejčastěji provozovaným dílům, která navíc významně přispěla k jeho prvním úspěchům v zahraničí, v současné době se na koncertních pódiích objevují jen zřídka.