rondo pro violoncello a orchestr 

Roku 1892 podnikl Dvořák koncertní turné po českých a moravských městech "na rozloučenou" před odjezdem do Spojených států. Jako spoluúčinkující si vybral své přátele, houslistu Ferdinanda Lachnera a violoncellistu Hanuše Wihana. Kromě toho, že na programu koncertů byla Dvořákova klavírní tria, ve kterých se uplatnili všichni tři interpreti (autor u klavíru), každý z nich měl hrát nějaké skladby i sólově. Lachner tak většinou prováděl starší Mazurek, op. 49 nebo Romantické kusy, op. 75. Skladbu pro sólové violoncello však Dvořák na svém kontě dosud neměl, nepočítáme-li raný koncert A dur, o jehož kvalitách však sám neměl valné mínění. Speciálně pro toto turné proto Dvořák zkomponoval pro Wihana Rondo g moll s doprovodem klavíru a upravil některé své starší skladby (osmý Slovanský tanec a Klid z cyklu Ze Šumavy). O dva roky později klavírní doprovod Ronda instrumentoval pro malý orchestr. Rondo pracuje se třemi výraznými tématy, která tvoří pravidelnou formu a-b-a-c-a-b-a.