romantické kusy 

Dvořákův bývalý kolega z orchestru Prozatímního divadla Jan Pelikán soukromě vyučoval hře na housle studenta Josefa Kruise, který bydlel v podnájmu ve stejném domě jako Dvořákovi. Dvořák se k jejich hře občas přidal s violou a pro jejich malé sdružení nejprve zkomponoval Tercet C dur. Neodhadl však Kruisovu hráčskou vyspělost, a tak okamžitě zkomponoval interpretačně jednodušší trio, které původně nazval Maličkosti (v této podobě vyšly až dlouho po Dvořákově smrti pod názvem Drobnosti, aby se vyloučila záměna se skladatelovými Maličkostmi pro dvoje housle, violoncello a harmonium). Vzápětí tyto čtyři drobné věty upravil i do atraktivnější podoby pro housle a klavír pod názvem Romantické kusy, které nakladatel Simrock vydal ještě téhož roku jako op. 75. I když se jedná o nenáročnou hudbu, udržely si tyto skladbičky pro svoji citovou vroucnost a myšlenkovou ušlechtilost posluchačskou oblibu dodnes, a to zejména ve verzi s klavírem.