Rapsodie a moll (Symfonická báseň), op. 14, B44

Opusové číslo

14

Číslo v Burghauserově katalogu

44

Datum vzniku

srpen 1874 – 12. září 1874

Datum a místo premiéry

3. listopadu 1904, Praha

Interpret premiéry

Česká filharmonie, dirigent Oskar Nedbal

První vydání

Simrock, 1912, Berlín

Základní tónina

a moll

Instrumentace

1 pikola, 2 flétny, 2 hoboje, 1 anglický roh, 2 klarinety, 2 fagoty, 4 lesní rohy, 2 trubky, 3 pozouny, 1 tuba, tympány, velký buben, činely, triangl, harfa, housle, violy, violoncella, kontrabasy

Durata

cca 17 min.

Rapsodie a moll vznikla pravděpodobně pod vlivem Lisztových Uherských rapsodií, ovšem s tím rozdílem, že místo maďarských národních písní měla vycházet z lidové hudby slovanských národů. Dvořák plánoval celý cyklus podobně zaměřených skladeb, ale zůstalo zatím jen u pokusu: skladba se autorovi nezdařila podle jeho představ, zejména po stránce architektonické, takže v zamýšleném cyklu dál nepokračoval. Ke svému záměru se vrátil až po čtyřech letech svými Slovanskými rapsodiemi, tentokrát již s výrazným úspěchem. Rapsodie a moll – kterou Dvořák později označil také jako symfonickou báseň – je vystavěna ze dvou základních témat kontrastní povahy (k nimž se později přidává ještě jedno vedlejší), která procházejí různými náladovými proměnami. Kompozice nevychází z žádné všeobecně užívané formy, je tvořena několika navazujícími úseky s postupnou tendencí projasňování výrazu až k triumfálnímu závěru. Dílo nebylo za Dvořákova života nikdy provozováno, premiéry se dočkalo teprve 3. listopadu 1904 v provedení České filharmonie s dirigentem Oskarem Nedbalem. K vydání díla tiskem došlo ještě později, roku 1912 u berlínského vydavatelství Simrock.