Vážený pane Peňázi, i já Vám děkuji, taková slova vždy potěší.

S velkou vděčností Vám děkuji za Vaše webové stránky i za odkazy na další weby. Teprve v obtížnější životní situaci si lépe uvědomuji, co pro mě osobně znamená Vaše práce.
Děkuji.
penazovi.let@seznam.cz

Osobně jsem mírně zklamán, že právě Dvořákovo Requiem posloužilo politickým účelům jako hudba k pohřbu V. Havla. Nechť už má kdo vztah k Havlovi jakýkoli, mě to vše připomnělo pohřby "velikánů" typu Brežněva apod. (i komentáře o jeho velikosti jakožto osobnosti a ikony Evropy, kdy Evropa spěje pouze do kytek) A žal, celé toto divadlo se událo s mojí nejoblíbenější hudbou!

Milá paní Tauerová, také Vás zdravím. Informace o chystané premiéře Armidy je už nějaký čas umístěna v sekci Aktuálně. Ústecká Rusalka nikoli, protože - abych se přiznal - smršť nových nastudování Rusalky v poslední době už prostě nezvládám sledovat. Nicméně v blízké době se na webu objeví seznam všech českých i zahraničních nastudování Rusalky od premiéry v roce 1901 do současnosti (tedy těch, která se mi podařila dohledat, je jich cca 260). To ústecké tam určitě již bude také.

Milý Ondřeji, srdečně zdravím. Jsem ráda,že jsem na Vašich stránkách našla informaceo Dvořákovském festivalu ve Washingtonu na podzim 2011, ale marně jsem pátrala po nových premiérách oper AD: 20.1. Ústí n/L - Rusalka, květen/12 Ostrava - Armida. O dalších nevím, ale to může být moje chyba. Děkuji za případné doplnění mých informací.

Vážená paní Habánová, děkuji za podnět. Možné to samozřejmě je, do budoucna se stejně chystám poněkud změnit vzhled seznamů nahrávek a podstatně rozšířit počet jednotlivých položek. Při té příležitosti bych mohl chybějící údaje doplnit. Kvůli jiné, naléhavější, práci však nemohu slíbit, že to bude hned. Děkuji za přízeň.

Dobrý den,
nedalo by se do seznamů nahrávek psát všechny interprety? Když tam jsou třeba jenom tři, moc mi to nepomůže, když chci vědět, kdo např. zpívá nějakou "menší" roli...
Děkuji za zvážení této prosby, Jitka Habánová

Dobrý den,
připojuji se k ostatním, v současném informačním balastu jde, podle mého názoru, o unikátní projekt, díky kterému jsem vyřešil určité formální nedostatky alba Symphonic Poems and Concert Overtures Vol. 1. (Supraphon/Gregor)
Roman Soukup

Vážený pane Lejsale, Dvořákovo oratorium Stabat mater je dílo natolik proslulé a oblíbené, že jeho nahrávky bez problému najdete v každém kamenném i internetovém obchodě s klasickou hudbou. Např. zde: http://tinyurl.com/7zv34o9

Přítelkyně v Astrálii by ráda měla nahrávku Stabat Mater od Antonína Dvořáka. Kde toto mohu koupit? Díky. Jan Lejsal

Dobrý den, Petře, se svojí povrchní znalostí latiny nejsem schopen úroveň překladu posoudit. Pokud máte k dispozici jiný překlad nebo jste sám schopen vytvořit lepší, můžete ho zaslat na info@antonin-dvorak.cz, rád provedu výměnu.

Proč je tak uboze přeložen do češtiny text Te Deum?

Pro zájemce o život a dílo skladatele Antonína Dvořáka článek o chystané výstavě v Praze (půjde asi o "remake" nedávné příbramské výstavy).
http://www.divadlo.cz/zivot-a-dilo-antonina-dvoraka-pripomina-galerie-po

Dobrý den, moc děkuji za tyto krásné, přehledné a zajímavé stránky. Kdykoliv si chci něco zjistit o Antonínu Dvořákovi, jdu sem a vždycky najdu, co potřebuji...
Ještě jednou děkuji!

Krásné stránky! Ráda jsem si připomněla některé nahrávky a určitě se budu ráda vracet!

Vážený pane Bátore, díky za zájem a za pochvalu. Pro případné zájemce: text "Antonín Dvořák jako interpret" právě začal vycházet na pokračování (v lehce upravené podobě a s doprovodným obrazovým materiálem) na serveru Opera PLUS. První díl:
http://www.operaplus.cz/2011/07/antonin-dvorak-jako-interpret-1.html

Ano, stránky jsou vskutku skvělé! Pro milovníky Antonína Dvořáka dále odkazuji na vynikající bakalářskou práci autora tohoto webu, která přibližuje Mistra jako interpreta. Domnívám se, že je to práce natolik hodnotná, že sem patří alespoň odkaz. http://is.muni.cz/th/215754/ff_b/

Výborné stránky. Skutočne sa tu rád vraciam a študujem materiály pri počúvaní Dvořákovej hudby. Pozdravujem z Košíc.

A já vám děkuji za tu informaci z článku v Reflexu. Zajímavé.

V Reflexu c.22/2011 jsem si precetla clanek o pohrbivani mrtvych muzu z Lidic, kde se psalo, ze si veznove z Terezina pri kopani masoveho hrobu udajne zpivali prave Dvorakovo Requiem. Chtela jsem vedet, co je to za skladbu, ze je napadla prave v tak strasne chvili a na Vasich strankach jsem se krome textu a nahravek dozvedela i radu dalsich informaci o A. Dvorakovi. Dekuji. Stranky jsou skvele.

I am afraid I can’t help you. I have tried to find out some information about the question, but unsuccessfully. The most detailed information about Dvořák’s brothers and sisters provides - according to my knowledge – the book by Jan Miroslav Květ „Mládí Antonína Dvořáka“ (Youth of Antonín Dvořák). But there is no mention about staying of some of the composer’s brothers in Benešov as a horse trainer. According to Květ:
František (1843-1888) lived in Libčice nad Vltavou, where he owned a small canteen, and died in Letky.
Josef (1848-1920) lived in Miletice and Podhořany, where he was working as a „kočí“, which means coachman/flyman/drayman (there is at least a sort of connection with horses), later he died in Miřejovice.
Adolf (1850-1922) worked (as a policeman) and died in Veltrusy.
Karel (1855-?) was at first a hand-worker in Cheb and then possibly moved to Bavaria.

Hello, I would like to have some help for a book I am writing about my Czech-American Father, Dr. Oswald Holzer, in determining which one of the Dvorak brothers was a horse trainer in Benesov in the late 1800s and perhaps early 1900s, working for my great grandfather Jacob Orlik? Was it:
Frantisek, Josef, Adolf or Karel. I appreciate knowing more!
Joanie Holzer Schirm, Orlando, FL jschirm@cfl.rr.com

Také Vás zdravím. Ne všemu, co se píše v knihách Zdeňka Mahlera, můžete do puntíku věřit. Sám autor často uvádí, že se jedná o tzv "faction", tedy kombinaci faktů a fikce. V tomto konkrétním případě vycházel ZM podle mého soudu z prvního (nebo druhého) vydání dosud nejrozsáhlejšího Dvořákova životopisu od Otakara Šourka (Život a dílo Antonína Dvořáka), ve kterém je uvedena informace, že na otravu zemřel Otakar. Ve třetím vydání (1954) ovšem Šourek tento svůj omyl uvádí na pravou míru a cituje dokonce ze zápisu z matriky, podle kterého byla dcera Růženka "nahodile otrávená". Syn Otakar zemřel na neštovice.

Zdravím. V životopisu píšete, že dcerka zemřela na otravu fosforem. Já mám půjčenou knihu Spirituál bílého muže (od Z. Mahlera) a zde se píše: Když se 8. září dostavili kolegové z orchestru i farář, aby s jubilantem oslavili už 35. narozeniny, nestačila jejich bujaré náladě obytná komora, motali se i v chodbičce - kdosi drcnul do almárky, na níž byly položeny sirky, škatulka spadla do krajáče s mlékem - nikdo si ničeho nevšiml - pak k hrnci přiskotačil synek, dychtivě se napil - rozpuštěný fosfor v něm vyvolal prudké křeče - v noci klouček skonal.

Děkuji za tyto stránky! Nejenom skladby, ale i četné informace mohou přiblížit dílo českého hudebního génia, který je kvůli ubohé zapšchlosti jistého akademika považován národem za 2. (až!) národního skladatele.
S velkými díky zdraví
Miroslav Ondra, dramaturg Městského divadla Zlín

Pri počúvaní Sousedské Vám zdeľujem môj rešpekt a obdiv ku krásnemu koníčku a práci. Dúfam, že hodnotu ktorú vytvárate prinesie zadosťučinenie. Môžme viesť dlhé rozhovori o tom, kde čo nefunguje. Správne veci aspoň v tomto prípade fungujú dobre, a to je dobre! :))

Zdravím na Slovensko a děkuji za podnětný příspěvek. Domnívám se, že "český národ" poněkud přeceňujete. Celá oblast kultury je u nás zoufale podfinancovaná a letos se dokonce snížilo už tak nízké procento financí, které ze státního rozpočtu do kultury směřují. Většina kvalitních a nekomerčních kulturních aktivit funguje zejména díky obětavosti a nezištnosti úzké vrstvy nadšenců. Co se týče České televize, lze zlepšení zaznamenat až v poslední době, ale jen díky tomu, že plné zprovoznění digitalizace umožnilo přesunout sport na samostatný kanál. Nebýt toho, dodnes bychom na ČT2 sledovali především nekonečné sportovní přenosy. A mimochodem: tento web jsem založil právě proto, že oficiální instituce se k tomu neměly. Zároveň ale musím souhlasit i s dalším příspěvkem (Michal), protože také nerad zobecňuji. V každé zemi se určtě najdou lidé "kulturní" i "nekulturní", ať už těm pojmům rozumíme jakkoli.

Já bych to neviděl tak skepticky. Je větší neděje, když národ chátrá a uvědomuje si to, než když se má za kulturní a přitom už jen chátrá jako možná právě u nás a vůbec ve světě! Ale nechci se pouštět do paušalizovaného hodnocení národů. AD je určitě velký pojem a jeho hudba bude asi vždy o jednotlivci a tak je to i, podle mne, správné. Ještě jedna poznámka: my možná nezabúdáme, ale stejně tak v drtivé většině, kromě jména, víc než jméno ani neznáme...

Dobrý deň. Antonín Dvořák je obrovské kultúrne dedičstvo, ktoré si zaslúži úctivú pozornosť. Narodil som sa v Českoslovesnku, predkov mám Čechov, tak si dovolím napísať svoj názor z druhých hraníc. Český národ obdivujem v propagácii kultúry hlavne aj štátnou televíziou, ktorú vždy musím doma dávať na porovnanie s tou našou. Ako Slovákovi mi je smutno, že náš národ kultúrne chátra, čo v konečnom dôsledku negatívne ovplyvňuje celú spoločnosť.. Ľudia si neuvedomujú, že život takého velikána by mal byť všeobecným príkladom žitia, pretože dnes ľudia z xy hľadísk a životných možností nedosahujú to čo Dvořák pred 120timi rokmi. Sme v 21. storoči a ľudia nech sa pozrú s akým žijú intelektom, inteligenciou a pohľadom na svet... Kultúrne povedomie ľudí by malo byť pre národy prvoradým artiklom, pretože zahynieme. A to mám 25 rokov.... Český národ je kultúrne veľmi bohatý a teším sa z toho, že na to nezabúda !! Pekný deň

Díky za upozornění. Opraveno. :)

Fantastické stránky, hodně mi pomohly při třídění mé sbírky. Jen bych chtěl upozornit, že v dělení podle opusového čísla odkazuje op. 81 (2. klavírní kvintet) na op. 87 (2. klavírní kvartet).

Skvělé, úžasné stránky o fenomenálním Mistrovi. Děkuji! Nejraději si v nich čtu za poslechu jeho geniální, kouzelné hudby.

Tyto stránky jsou opravdu vynikající počin, děkuji.

o´...veliký Antonín Dvořák...jeho hudba je úžasná...děkuji, mistře, děkuji...

It's difficult to say, because the website is continuously growing. Its texts in total already today represent a small book. :) If you are interested in helping me with translation, please contact me at: info@antonin-dvorak.cz
Thank you.

What is needed for an adequat translation and how can we help?

Thanks, I am pleased.

Beautiful site

Thanks. I hope so too. But it depends on financial resources...

Splendid site! I hope that an English translation will soon be available.

Dvořák je skvělý skladatel, děkuji za informace - pomohly mi ve školním referátu.

Díky za info! Neumann je asi nejlepším propagátorem kompletního symfonického díla AD, co jsem zatím poznal. Váhal jsem tu mezi ním a Smetáčkem. Jeho provedení by bylo zajímavé někde slyšet. U Ančerlovy nahrávky je skutečně vidět preciznost, které nedosahují ani pozdější -novější- tituly, vydané v 60. letech. No, a co se týká přesvědčování - jedná se o bohatost webu, je to na Vás! Pěkný den a ještě jednou dík a hodně štěstí.

Šestou symfonii diriguje Václav Neumann, jedná se o nahrávku s Českou filharmonií z roku 1982. Podle mého názoru je to nejlepší nahrávka této symfonie (i když v oblasti umění nerad používám tak absolutní soudy). Uvádět interprety u všech ukázek se mi moc nechce, a to ze dvou důvodů: řada ukázek, které přebírám z YouTube, interprety prostě neuvádí a kromě toho jejich zařazením na web chci upozornit především na samotné hudební dílo. Co se týče informací o "referenčních" nahrávkách, jsem na pochybách, zda to má smysl. Kdo určuje, co je "referenční" nahrávka? Maximálně bych mohl v sekci "Nahrávky" vždy nějakým způsobem označit ty, které já považuji za nejzdařilejší. Ale nerad bych na web příliš vnášel sám sebe, své postoje, své názory. Pokouším se, aby byly všechny informace pokud možno objektivní. Je pravda, že už jsem z více stran zaznamenal, že by nebylo od věci ty dobré nahrávky nějak "vypíchnout". Možná, když se Vám podaří uvést nějaké opravdu pádné argumenty pro, nechám se přesvědčit. :)
Ano, Ančerlova nahrávka Requiem je skutečně vynikající jak po interpretační tak po technické stránce. Jestli se lze někde něco dočíst o jejích technických parametrech (to máte zřejmě na mysli), nemám tušení. Nejsem odborník přes historii pořizování zvukových záznamů, ale pokud vím, tak se u nás nahrávalo ve stereu právě od roku 1959 a tato nahrávka asi tedy bude jedna z prvních. Ančerl si prý na zvukových parametrech velmi zakládal a při pořizování nahrávky Janáčkovy Symfonietty (zejména první fanafárové věty) se prý mnohokrát měnilo umístění a nastavení mikrofonů, než byl zvukový obraz dokonalý. K otázce odstranění šumu Vám nemohu říci vůbec nic, opravdu jsem v těchto věcech naprostý laik. Díky za zájem.

Dobrý den, mám na Vás dva dotazy. Poslouchal jsem na vašem webu 6. symfonii a zajímalo by mne, kdo ji diriguje. Možná by stálo zato napsat to ke všem ukázkám a třeba se zmínit i o tzv. "referenčních" nahrávkách. Za druhé, dá se někde dočíst něco o nahrávce Requiem od Ančerla? Je neuvěřitelné, že v roce 1959 nahrávali již v ADD a ve stereu - a stereu, myslím, velmi slušném, o čem se západu v té době mohlo jen snít, obzvlášť za situace, kdy nikdo skoro stereo doma nevlastnil. Nakonec nechápu, jak se jim podařilo odstranit šum, aniž by poškodili stopu. Díky za odpovědi a za velmi dobrý web!

Také díky. ;)

Také musím pochválit stránky, mnoho informací i dobových dokumentů zaobaleno v pěkném designu:) Navíc to vše o jednom z mých nejoblíbenějších skladatelů... Díky;)

Dobrý den,
prodám po dvou vstupenkách na festival vážné hudby Dvořákova Praha. 29.8, 31.8., 1.9. a 2.9. jeden za 300 kč. Ozvěte se mi prosím na tel. 723 873 997

Děkuji, jsem rád, že se Vám stránky líbí.

Dobrý den, musím Vám vyjádřit obdiv a díky za to s jakou péčí se na internetu staráte o odkaz milovaného Antonína Dvořáka!Velmi mě potěšily soupisy díla, fotografie a hudební ukázky. Stránku si přidávám k oblíbeným!

Děkuji, taková slova vždy potěší.

Hledal jsem inspiraci pro vytvoření podobných stránek o současném českém hudebním skladateli...a našel jsem. Tyto stránky jsou vytvořeny moc pěkně a myslím si, že každý, kdo hledá informace o Anotnínu Dvořákovi, je zde určitě najde. A.Dvořák patří mezi mé vzory, považuji ho za nejlepšího českého skladatele. Držím pěsti a zároveň mám radost, že se někdo ujal takového úkolu.

Pokud vím, Košler s ČNSO nepořídil nahrávky všech Dvořákových symfonií. Kromě č. 7-9 ještě nahrál č. 5, k dostání např. zde: http://www.russiandvd.com/store/product.asp?sku=38627&genreid=

Nakonec jsem našel, ale jen na 1/2. ČNSO vydal pod JVC Victor Entertainment sadu CD (Antonín Dvořák - 7., 8. a 9. symfonie) Ale skladem tedy není, ani zatím neuvažují znovu "dotisknout", bohužel!:(

Ještě doplním. Hledal jsem např. i od pana Košlera soubor Dvořákových symfonií. Existují nahrávky ze 70. - 80. let (Opus). Na kompletu jsem to zatím našel vždy bez 8. a 9. (dá se pořídit zvlášť:( ) Avšak dle tohoto odkazu dole http://www.muzikus.cz/klasicka-hudba-jazz-clanky/Zdenek-Kosler-budme-napred-poradni-a-pak-teprve-slovane~10~zari~2005/ by mne zajímalo, kde je nahrávka zmiňovaného ČNSO? ...jako obvykle jsem nic nenašel!:( Zatím jsem odkázán na Neumannovo provedení, kde mi ale někdy chybí větší dramatičnosti a ráznosti. Právě Košlerova verze mne zaujala např. vcelku rychle pojatou 1. symfonií, pro mne asi lépe odpovídající "změti" Dvořákových nápadů!:)

Dobrý večer,
děkuji za Váš názor! Včera jsem na Smetáčkovu nahrávku úplně zapomněl, ačkoli jsem ji měl na paměti, a dnes odpoledne jsem si ji šel nezávisle na Vaše doporučení pustit do knihovny, a musím Vám dát plně za pravdu. Též mne velmi zaujalo právě i to mírnější tempo! (mimo jiné, samozřejmě!) Jako druhé, ale jen z ukázek, mne oslovilo zpracování Sawallischovo. Bělohlávkova forma mne nakonec odradila právě i skrze Vámi zmiňovanou stopáž. 10min je opravdu nějak hodně! Jistě není stopáž zásadním kritériem.
Což se týče nahrávek před rokem 1959, souhlasím s Vámi. Má obliba z těchto let je založena hlavně skrze Ančerlovo Requiem. :) Ovšem to je již rok 1959 a navíc nahrávka byla opravdu zpracována tehdy naprosto mistrovsky viz. i ocenění. Kdybyby nahrávky z před 59. roku zůstaly i dnes v monu, to by mi ještě tak nevadilo, jako spíš mi vadí, že jsou umě předělávány do sterea, jako např. Krombholcova Rusalka, a poslech je pak, bohužel, velmi nepřirozený.
Na nahrávku pana Košlera se ještě podívám. Děkuji za odkaz. Přiznám se, že jsem jej na internetu předtím nenašel. Co jsem se dočetl, vycházelo jeho pojetí hodně z Ančerla. Ukázky jeho Requiem se mi zdály vcelku slušné (oproti jiným). Ale zřejmě zůstanu u Smetáčkova zpracování, protože se mi opravdu velmi líbí, přesvědčil mne, nemluvě o dobrých, pro mne přirozených sólistech! Působilo to, na první vážnější poslech, vskutku velmi celistvě (orchestr, sbor i sólisté). Jsem rád, že jste mne v názoru svým pozitivním přístupem ještě více podpořil, ačkoli nakonec si musí jistě každý zvolit dle svého sluchu či nesluchu!:):):)
Ještě jednou děkuji za pěknou reakci a přeji pěkný zbytek dne.

Co se týče nahrávek Stabat mater, na toto téma by bylo možno napsat několikastránkové pojednání. Ale pokusím se stručně. Za jednoznačně nejlepší považuji Smetáčkovu nahrávku z roku 1961. U této skladby mi vyhovují velmi volná tempa (přílišný spěch této hudbě myslím nesvědčí) a ta Smetáčkova taková rozhodně jsou. Zatímco většina nahrávek se celkovou stopáží pohybuje někde mezi 80 a 90 minutami (a některé dokonce pod 80 minut, takže se vejdou na jedno CD, viz Bělohlávek), Smetáčkova nahrávka má neuvěřitelných 93 a půl minuty. Ale jak píšete, je to věc individuálního vkusu. Další devizou Smetáčkovy nahrávky je skvěle vybalancovaný zvuk, poměr mezi sólisty, orchestrem a sborem. A v neposlední řadě je velkým plusem této nahrávky snad nejpůsobivěji provedená katarze závěrečné části, jakou jsem kdy slyšel. (Jinak Václava Smetáčka považuji za jednoho z nejlepších interpretů Dvořákovy hudby a řekl bych, že jeho význam je poněkud nedoceněn.) Z nahrávek, které znám, bych na druhé místo zařadil Sawallischovu. Ta má jeden primát, který nepředčí ani Smetáčkova nahrávka, a tím je G. Beňačková. Lepší provedení sopránového partu ve Stabat mater neznám. Talichova nahrávka je určitě také velmi dobrá, ale na rozdíl od Vás mám problém se staršími nahrávkami (přesněji: s monofonními nahrávkami, tedy zhruba od roku 1959 dozadu), kromě toho mám k některým místům Talichovy interpretace určité výhrady. Košlerova nahrávka, o které se zmiňujete, by myslím mohla být velmi dobrá (ale to jen odhaduji, nikdy jsem ji neslyšel). Sehnat se dá celkem bez problémů (např. zde: http://www.classicdvd.cz/klasicka-hudba/klasicka-hudba-cd-sacd/dvorak-a-stabat-mater-kosler-2cd). Existuje také jeden vizuální záznam, který myslím stojí za pozornost - s Václavem Neumannem. Je k dsipozici na DVD.

Poslední dobou se zabývám, jaké zpracování Stabat mater si koupit. Ačkoli je poslech jistě subjektivní, rád bych znal Váš osobní názor na nahrávku Sm, kterou považujete Vy za nejlepší. Osobně mám možnost slyšet jen ukázky. V potaz jistě přichází Talich (až na ten rok (šum) 1952:( ). Vcelku se mi pozdává i Bělohlávkova verze z roku 1997 s B di P. Za černého koně považuji pana Košlera (ale hůř se shání - lépe: asi už ani nejde sehnat). Pak přichází v potaz jistě i nové verze Sinopoli aj. Děkuji předem za Váš názor. P.S. Obecně se staršími nahrávkami moc problém nemám (viz. Ančerlovo Requiem), sóla se mi zdají v té době nejednou přirozenější. Ale jde mi jistě o ten celkový dojem. Ještě jednou díky! ;)

Výběr nahrávek na tomto kompletu je skutečně reprezentativní. Přestože se jedná o kompilaci už dříve vydaných nahrávek, myslím, že se jedná o dobrý marketingový tah a titul se bude dobře prodávat. Za nejcennější osobně považuji zařazení vynikající (z mého pohledu snad vůbec nejlepší) nahrávky Smyčcového kvintetu Es dur se Smetanovým kvartetem a Josefem Sukem, která vyšla na CD před téměř dvaceti lety, takže už dávno zmizela z trhu. Chvályhodné je také zařazení Bělohlávkovy Novosvětské, jejíž první vydání na CD se z trhu také již vytrácí.

Ještě poznámka ke Krombholcovi: jeho nahrávka Novosvětské je skutečně výborná a je zvláštní, že se o ní téměř nemluví. Snad proto, že Krombholc byl vždy považován především za operního dirigenta?

Dobrý den,

myslím, že stojí zato upozornit na nově vydané 3CD Dvořák v Americe od vydavatelství Supraphon! http://www.supraphon.cz/cs/novinky/archiv-dle-kategorii/vazna-hudba/?item=912 Jedná se, jak název napovídá, o americké období Dvořákovy tvorby v interpretaci českých dirigentů, sólistů a komorních kvartet, znalců Dvořákovy hudby! (Neumann; Bělohlávek; Hrůša; Suk; Smetanovo, Ponchovo kvarteto). Ačkoli považuji za nejlepší nahrávku Novosvětské Krombolcovu verzi z roku 1975, jsem rád, že na tomto Cd (když už se na Krombholcovu nahrávku zapomíná) dostal přednost před jinak dobrým Neumannem pan Bělohlávek! Jediné co by mne zajímalo, jest, jestli je nahrávka zpracovaná, to jsem se zatím nikde nedočetl a nenaposlouchal! Pokusím se co nejdříve napravit!

Pro inspiraci dávám ještě odkaz na mladého a talentovaného dirigenta Dane Lama, který, podle mého názoru, jako jedna ze zahraničních výjimek, pochopil ZCELA obsah krásné I. věty 8. symfonie. Vzhledem k tomu, že se jedná o mladého člověka, je radost tento záznam pozorovat a vidět rodícího se velkého dirigenta, chápajícího do detailu city skladatele! http://www.youtube.com/watch?v=W5UbrhqdqQE

Také děkuji. :)

Krásné stránky, děkuji.

Vztah veřejnoprávní televize ke klasické hudbě obecně je opravdu dost zoufalý. Ale co jiného bychom měli očekávat ve státě, v němž je kultura na posledním místě...?

Smutné, že na výročí úmrtí, které bude mít A. Dvořák 1. května, nezmohla se veřejnoprávní televize ani na jednu jeho skladbu. Nemusí Dvořáka vnucovat (to též neuznávám), avšak toto je spíše více jak vypovídající o "našem" skutečném "ne"vztahu, a českém hudebním barbarství k tomuto velkému světovému umělci! Alespoň více zbude pro jeho upřímné posluchače! Ovšem věřím, že na blížícím se Pražském jaru se budou čelní představitelé cpát o své sedačky, aby se navodila představa uměle pěstěného, českého vlastenectví!

Díky za slova chvály. Co se týká nějakého rozsáhlejšího diskuzního fóra s množstvím vláken, zní to jako dobrý nápad, ale obávám se, že příspěvků by vzhledem k velmi úzké tematice nebylo tolik, aby mělo smysl něco takového zřizovat. Zvláštní dvořákovské fórum již existuje na serveru lidé.cz a ani za poměrně dlouhou dobu jeho trvání nelze říci, že by "přetékalo" příspěvky. Prozatím zde tedy bude v provozu jen tato návštěvní kniha - příspěvků do ní můžete i tak napsat, kolik budete chtít - a pokud se časem ukáže jako nedostačující, budu uvažovat o nějakém tom fóru. Ještě jednou díky za zájem, zdraví Ondřej Šupka.

Dobrý den,
jsem taktéž rád za tyto krásné stránky. Děkuji. Dvořákovu hudbu miluji. Jeho lyrický projev, přesto se slovanskou zemitostí a úderností, to je fantazie. Mít po ruce tolik informací (viz. např. nahrávky nebo aktuality) je něco, co mi velmi chybělo. Přesto bych jistě ještě uvítal nějakou sekci diskuze s dostatkem vláken. Uvažujete o tom? Stránkám (i lidem) by tato sekce jistě prospěla. Neboť je podle mne přínosem nejen Dvořákovu hudbu poslouchat, ale i sdílet ji. Nemluvě o tom, že recenze či dojmy posluchačů o různých nahrávkách (kvalitách/nekvalitách) by mohly hrát vcelku užitečnou roli. (osobní zkušenost s jiným typem hudby) Návštěvnost a atraktivita by se jistě i tímto zvýšila. Za sebe bych se mohl například oddat ódám na zpracování Dvořákovy hudby J. Krombholcem nebo na skvělé Requiem zpracované Karlem Ančerlem ve skvělé nahrávce Supraphonu z roku 1959! Nemluvě o hluboké Neumannově Rusalce!:)(jejda, toho by bylo...) Tolik k navnazení... Ale nebojte, dal bych prostor i jiným!:):):) Ještě jednou ale za tyto stránky děkuji! Držím palce a přeji příjemný den.
Michal L.

Díky, jsem rád, že se Vám stránky líbí.

Děkuji za krásné stránky o tomto velikém umělci a i když je mou krevní skupinou trochu jiný styl hudby, tak vážnou hudbu od A.Dvořáka si vždy rád poslechnu.Jsem hrdý na to, že naše země dala světu tak skvělého umělce.