Four Choruses, Op. 29, B59 | Text

I. Místo klekání

Pasou v rubanisku stáda pastevníci,
na pleci halenu, širák nízko v líci.
Salaš na vrcholku toho rubaniska,
a dole pod horou ukrývá se víska.

A v té vísce malé frajerenka mladá,
z lásky v srdélenku zpěvánky si skládá.
Když je šuhajkovi vzůru zahlaholí,
zní to, že se všecko zazelená v poli.

Jemu ten zpěvánek jako zvonek zvoní
když na tvrdé lože k modlitbě se kloní.
Jemu ten zpěvánek ze sna na salaši
mátohy a slzy jako anděl plaši.

Knězi na modlení za chlapce nenoste,
radš zaň o zpěvánky frajerečku proste.

II. Ukolébavka

Junošiku, plných rtíků, hlávko lysá,
pospi svatě, mamuška tě pokolísá.

Tím očičkem sokolíčkem neprohlédni:
budeť máti kolíbati třeba ke dni.

Ťapky zlaté baculaté, polož dolů,
jsouť jak perce nebeměrce ze sokolů.

Ukryj ty je, má lilie, do podušky,
sen již k oušku chce, zlatoušku, na pošušky.

Spi jen! V denní probuzení čeka tebe
peří skovoctné z ohňochvostné bludky nebe.

Však až v trati bude státi měsic v novu,
k hraní, plesu, harfu snesu Davidovu.

III. Nepovím

U studénky stála, napájela, páva,
pověz mně, děvečko, sivá holubičko,
esli mja máš ráda.

A já ti nepovím, nebo sama nevím,
přijdi k nám dnes večer,
až sa mamky zdovím, teprv já ti povím.

A já k vám přijedu na vraném koníčku,
a si ho uvážu na vašu jedličku,
o bílu stuzičku.

Ta naše jedlička přeblahoslavená,
za léta, za zimy, dycky je zelená.

IV. Opuštěný

Dyž ty's mě nechtěla, mělas mně povědít,
mělas mne za sebou dvě léta nevodit.

Dvě léta nevodit, mělas mně dát zprávu,
mělas, mělas nesedávat na prahu.

Rokyta, rokyta, rokytový proutek,
ponesu pro tebe dvě léta zármutek.

Jedličko zelená, neopouštěj chvojí,
jak mě opustilo moje potěšení.

Jedličko zelená, neopouštěj vrška,
jak mě opustila má panenka hezká.

Dyž ty's mě nechtěla, mělas mně povědět,
že tvé černé oči nechcú na mě hledět.

A šak budú rády pohledávat po mně,
dyž se mně šablička po zemi potáhne.