česky | English

cigánské melodie - text

I. Má píseň zas mi láskou zní

Má píseň zas mi láskou zní,
když starý den umírá;
a chudý mech kdy na šat svůj
si tajně perle sbírá.

Má píseň v kraj tak toužně zní,
když světem noha bloudí;
jen rodné pusty dálinou
zpěv volně z ňader proudí.

Má píseň hlučně láskou zní,
když bouře běží plání;
když těším se, že bídy prost
dlí bratr v umírání.

  

 

II. Aj! Kterak trojhranec můj

Aj! Kterak trojhranec můj přerozkošně zvoní,
jak cigána píseň, když se k smrti kloní!
Když se k smrti kloní, trojhran mu vyzvání.
Konec písni, tanci, lásce, bědování.
Konec písni, tanci, lásce, bědování.

 

 

 
III. A les je tichý kolem kol

A les je tichý kolem kol,
jen srdce mír ten ruší,
a černý kouř, jenž spěchá v dol,
mé slze v lících, mé slze suší.

Však nemusí jich usušit,
necht' v jiné tváře bije.
Kdo v smutku může zazpívat,
ten nezhynul, ten žije, ten žije!

 

  

IV. Když mne stará matka

Když mne stará matka zpívat učívala,
podivno, že často, často slzívala.
A ted' také pláčem snědé líce mučím,
když cigánské děti hrát a zpívat učím!

 

 
V. Struna naladěna

Struna naladěna, hochu, toč se v kole,
dnes, snad dnes převysoko, zejtra, zejtra, zejtra zase dole!
Pozejtří u Nilu za posvátným stolem;
struna již, struna naladěna, hochu, toč, hochu, toč se kolem!

 

 

 
VI. Široké rukávy

Široké rukávy a široké gatě
volnější cigánu nežli dolman v zlatě.
Dolman a to zlato bujná prsa svírá;
pod ním volná píseň násilně umírá.
A kdo raduješ se, tvá kdy píseň v květě,
přej si, aby zašlo zlato v celém světě!

 

 

 
VII. Dejte klec jestřábu

Dejte klec jestřábu ze zlata ryzého;
nezmění on za ni hnízda trněného.
Komoni bujnému, jenž se pustou žene,
zřídka kdy připnete uzdy a třemene.
A tak i cigánu příroda cos dala:
k volnosti ho věčným poutem, k volnosti ho upoutala.