cigánské melodie
|
opusové číslo
|
55
|
|
číslo v Burghauserově katalogu
|
104
|
|
datum vzniku
|
18. 1. (?) - 23. 2. (?) 1880
|
|
datum a místo premiéry
|
č. 1 a 3: 4. 2. 1881, Vídeň
|
|
interpret premiéry
|
Gustav Walter + ?
|
|
autor textu
|
Adolf Heyduk
|
|
části / věty
|
1. Má píseň zas mi láskou zní
2. Aj, kterak trojhranec můj 3. A les je tichý kolem kol 4. Když mne stará matka 5. Struna naladěna 6. Široké rukávy 7. Dejte klec jestřábu |
|
durata
|
cca 14 min.
|
.jpg)
| V polovině listopadu 1879 sklízel Dvořák svůj první úspěch na vídeňské půdě s třetí Slovanskou rapsodií na koncertě Vídeňských filharmoniků. Při této příležitosti se seznámil s vynikajícím tenoristou Dvorní opery, komorním pěvcem Gustavem Walterem. Tento rodák z Čech rád uváděl v programech svých recitálů Dvořákovy písně a nyní skladatele osobně požádal, aby napsal nové dílo přímo pro něj. Dvořák si vybral sedm básní ze sbírky Cigánské melodie svého přítele, básníka Adolfa Heyduka. Autor textu také Dvořákem zvolené básně sám přeložil pro Waltera do němčiny. Cigánské melodie jsou po Třech novořeckých básních dalším vzestupným krokem Dvořákovy písňové tvorby. Obsahově i výrazově se řadí k dílům skladatelova Slovanského období. |  píseň č. 1 "Má píseň zas mi láskou zní" |
|
Dvořák vybral a seřadil písně tak, aby střídaly vážné i veselé, melancholické i radostné nálady a aby ve svém celku vyznívaly oslavou svobody a volnosti, jako hlavního principu cikánského života. Je přitom ovšem zřejmé, že stejně jako Heyduk ve svých verších, i vlastenec Dvořák ve svém zhudebnění pojímal "cikánství" jen jako alegorii zpěvu o svobodě vlastního národa. Nejpopulárnější z celého cyklu je bezpochyby píseň čtvrtá, "Když mne stará matka", uchvacující nádhernou melodickou linií a silným citovým nábojem. |
|