biblické písně
|
opusové číslo
|
99
|
|
číslo v Burghauserově katalogu
|
185
|
|
datum vzniku
|
5. 3. - 26. 3. 1894
|
|
datum a místo premiéry
|
? (č. 6: 26. 9. 1895, Mladá Boleslav (?))
|
|
interpret premiéry
|
26. 9. 1895: O. Schellerová + ?
|
|
text
|
Kniha žalmů
|
|
části / věty
|
1. Oblak a mrákota jest vůkol něho
2. Skrýše má a pavéza má Ty jsi 3. Slyš, ó Bože! Slyš modlitbu mou 4. Hospodin jest můj pastýř 5. Bože! Bože! Píseň novou 6. Slyš, ó Bože, volání mé 7. Při řekách babylónských 8. Popatřiž na mne a smiluj se nade mnou 9. Pozdvihuji očí svých k horám 10. Zpívejte Hospodinu píseň novou |
|
durata
|
cca 24 min.
|
.jpg)
| Dvořákův poslední a zároveň i vrcholný písňový cyklus vznikl v New Yorku ve třech březnových týdnech 1894. Stimulem k práci na Biblických písních nebyl žádný vnější podnět či objednávka, ale jen čistě vnitřní potřeba autora. V té době byl již Dvořák na americké pevnině druhým rokem a uprostřed rušného velkoměsta na něj začaly doléhat pocity osamění a stesku po vlasti. K tomu se přidal i smutek nad odchodem blízkých lidí jako byl Čajkovskij či Dvořákův oddaný interpret, dirigent Bülow. Ve stejné době také začaly z Čech přicházet zprávy o horšícím se zdravotním stavu skladatelova otce (zemřel dva dny po dokončení Biblických písní, 28. 3. 1894). Zcela ponořen do svého nitra sáhl Dvořák v předvelikonočním období po vlastním výtisku Bible kralické a z Davidovy Knihy žalmů si začal vybírat úryvky korespondující s jeho pocity. Při jejich zhudebňování často hudební imaginace text překračovala, a tak byl skladatel nucen některé verše upravovat. |  náčrt písně "Při řekách babylónských" |
|
Zdálo by se, že pro člověka tak hluboce věřícího by byl zásah do biblického textu cosi svatokrádežného. Dvořákův poměr k duchovním věcem byl však natolik lidský a prostý jakéhokoli fanatismu, že se mu úprava žalmů naprosto nepříčila, poslouží - li dobré věci. V cyklu deseti písní s doprovodem klavíru skladatel rozjímá s Bohem o pokoře, úzkostech, důvěře i radosti. To vše činí způsobem maximálně oproštěným od jakékoli vnějškové efektnosti, jakoby písně ani nebyly určeny veřejnosti. Jsou to intimní, hluboce osobní lyrické projevy, obdařené neobyčejnou intenzitou citu a nevšední melodickou krásou. Panuje v nich naprostá shoda literární látky a jejího hudebního vyjádření dosažená těmi nejčistšími technickými prostředky. Skladatel sám upravil klavírní part prvních pěti písní také do orchestrální podoby (druhou pětici instrumentoval až dirigent Vilém Zemánek r. 1914). Pro svoji citovou hloubku, nehledanou prostotu a ryzí hudební krásu patří Dvořákovy Biblické písně ke největším klenotům světové písňové literatury. |
|