Americký prapor, op. 102, B177 | Text
| I. The Colors of the Flag When Freedom, from her mountain height, Unfurled her standard to the air, She tore the azure robe of night, And set the stars of glory there! She mingled with its gorgeous dyes The milky baldric of the skies, And striped its pure celestial white With streakings of the morning light. Then, from his mansion in the sun, She called her eagle-bearer down, And gave into his mighty hand The symbol of her chosen land! II. Apostrophe to the Eagle Majestic monarch of the cloud! Who rear'st aloft thy regal form, To hear the tempest-tramping loud, And see the lightning-lances driven. When stride the warriors of the storm, And rolls the thunder-drum of heaven! Child of the sun! to thee 'tis given To guard the banner of the free, To hover in the sulphur smoke, To ward away the battle stroke. And bid its blendings shine afar, Like rainbows on the cloud of war, The harbingers of victory! III. First Apostrophe to the Flag Flag of the brave! thy folds shall fly, The sign of hope and triumph high! When speaks the signal-trumpet tone, And the long line comes gleaming on. Ere yet the life-blood, warm and wet, Has dimmed the glist'ning bayonet, Each soldier's eye shall brightly turn To where thy meteor-glories burn, And, as his springing steps advance, Catch war and vengeance from the glance! Flag of the brave! thy folds shall fly, The sign of hope and triumph high! IV. Second Apostrophe to the Flag And when the cannon-mouthings loud Heave in wild wreaths the battle-shroud, And gory sabres rise and fall, Like shoots of flame on midnight's pall! There shall thy victor-glances glow, And cowering foes shall shrink beneath, Each gallant arm that strikes below, The lovely messenger of death. V. Third Apostrophe to the Flag Flag of the seas! on ocean's wave Thy star shall glitter o'er the brave; When Death, careering on the gale, Sweeps darkly round the bellied sail, And frighted waves rush wildly back Before the broadside's reeling rack, The dying wanderer of the sea Shall look, at once, to heaven and thee, And smile, to see thy splendors fly, In triumph, o'er his closing eye. VI. Finale – Prophetic Flag of the free heart's hope and home, By angel hands to valor given! Thy stars have lit the welkin dome, And all thy hues were born in heaven! And fixed as yonder orb divine, That saw thy bannered blaze unfurled, Shall thy proud stars resplendent shine, The guard and glory of the world! | I. Barvy praporu Když svoboda na výši své tam prapor zvedla v oblacích, byl z roucha noci blankytné pln slávy hvězd v něm zářících. A s barvou modře nádherné byl spojen mléčný obzor dne a promítla v tu čistou běl pak pruhy, v nichž se východ rděl. A z výšin, kde je domovem, k ní orel slét' a v jeho spár pro vyvolenou svoji zem, co symbol dala tento dar! II. Apostrofa orlu Ó, smělý vládče mračných sfér, jenž majestátně stoupáš k nim. Když velí bouř svým polnicím, zříš kopí blesku, kam kde míří. Když cválá vichru voltižér a hrom jak bubeník v to víří. Ty slunce syn, ó, volný orle, ty střežíš prapor svobodných a v bezpečí nad boj, nad střel dým jej vznášíš mocným spárem svým. Jak duha s výše tam se skví znak míru v mračnech bitevních a předzvěst slavných víězství. III. První apostrofa praporu Prapore, vlaj! Vlaj chrabrým zdar, jim naděj, nepříteli zmar! Když signál byl již trubkou dán, v pochod zní řadám rataplán, tu dřív než lesklý bajonet potřísní teplé krve sled. Zrak vojínů všech má se vznést tam k vlajce, k slávě jejich hvězd! Ty v útok plukům zasvítí, je v boj a pomstu roznítí. Prapore, vlaj! Vlaj chrabrým zdar! Jim naděj, naděj, vrahům zmar! IV. Druhá apostrofa praporu A tam, kde děla skučí, řvou, a pluky v srážce divé jsou, a zrudlých šavlí vzmach a švih v noc kreslí vzor z čar plamenných... Tam ať se vítězný znak skví, nepřátelům ať skázou jsou, kdo statně válčí pod tebou. Ty vlaješ smrti poselství! V. Třetí apostrofa praporu Ó, vlajko vod! Hvězd tvojich zář sviť plavcům smělým v drsnou jich tvář! Když zmar na bouře perutích kol plachet krouží vzedmutých a příboj vod strach žene zpět od vraku, jenž bok točí vpřed, dřív než se v hrob svůj ponoří, ať plavec k nebi a k tobě zří, by vlál mu ještě z podoblak tam triumf tvůj v jeho mroucí zrak! VI. Finale – Proroctví Svobody vlajko, vítej nám! Dal anděl chrabrým srdcím tebe, tvé hvězdy oblohy měl chrám a barvy tvoje všechny nebe! A věčně, jak tam v nebesích, kde posvátný svůj původ máš, všem ať plá hrdý jas hvězd tvých! Co sláva světa, jeho stráž! přeložila Marie Votrubová-Haunerová |