americký prapor
|
opusové číslo
|
102
|
|
číslo v Burghauserově katalogu
|
177
|
|
datum vzniku
|
3. 8. 1892 - 8. 1. 1893
|
|
datum a místo premiéry
|
4. 5. 1895, New York
|
|
interpret premiéry
|
sóla: Mary Louise Clary, Ben Davies a George W. Fergusson, dir. Frank G. Dossert
|
|
autor textu
|
Joseph Rodman Drake
|
|
části / věty
|
1. Lento maestoso (The Colors of the Flag)
2. Allegro con fuoco (Apostrophe to the Eagle)
3. Allegro giusto, tempo di marcia (Three Apostrophes to the Flag)
4. Finale. Lento maestoso (Prophetic)
|
|
durata
|
cca 20 min.
|
.jpg)
|
Kantátu ke kolumbovským oslavám 400. výročí objevení Ameriky (říjen 1892) si na Dvořákovi vyžádala prezidentka newyorské konzervatoře Jeanette Thurberová. Ještě před skladatelovým odjezdem z Čech mu zaslala vlasteneckou báseň J. R. Drakea "The American Flag", na jejímž základě měla skladba vzniknout. Zásilka s textem však dorazila příliš pozdě (Dvořák mezitím jako náhradní řešení vytvořil kantáru Te Deum na jím zvolený latinský text), a tak se skladatel dostal ke kompozici Amerického praporu až šest neděl před svým odjezdem. Bylo zřejmé, že skladbu před zahájením kolumbovských slavností nestihne dokončit. Doma začal skicovat náčrt a partituru dokončil až v New Yorku v lednu následujícího roku. Drakeova báseň je ódou k oslavě vlajky Spojených států jako symbolu vítězství a svobody. Vlastenecky smýšlejícího Dvořáka báseň o svobodném národu silně zaujala a podnítila ho k vytvoření díla velkého vzruchu a zvukové barevnosti. Po formální stránce je skladba utvářena podobně jako Te Deum: je členěna do několika kontrastních úseků, z nichž každý je většinou uveden sólovým hlasem, následovaný sborem. Americký prapor je skladba uváděná jen velmi zřídka. |
 text kantáty Americký prapor s Dvořákovými poznámkami |
| Sám autor ji nikdy neslyšel, v době jejího prvního newyorského provedení byl již v Praze. O uvedení díla ve své vlasti nijak zvlášť neusiloval. Snad v tom sehrál roli subjektivní dojem, že vytvořením díla oslavujícího cizí zemi se zpronevěřuje svému poslání českého umělce, kromě toho si byl vědom skutečnosti, že anglickému textu by v tehdejší Praze málokdo rozuměl. K prvnímu provedení skladby na domácí (a zároveň i evropské) půdě došlo až dlouho po skladatelově smrti, 2. 5. 1931 v Praze. |
|