Americký prapor, op. 102, B177

Opusové číslo

102

Číslo v Burghauserově katalogu

177

Datum vzniku

3. srpna 1892 – 8. ledna 1893

Datum a místo premiéry

4. května 1895, New York

Interpret premiéry

sóla: Mary Louise Clary, Ben Davies a George W. Fergusson, dirigent Frank G. Dossert

První vydání

G. Schirmer, 1895, New York

Autor textu

Joseph Rodman Drake

Instrumentace

1 pikola, 2 flétny, 2 hoboje, 1 anglický roh, 3 klarinety, 2 fagoty, 4 lesní rohy, 3 trubky, 3 pozouny, 1 tuba, tympány, velký buben, harfa, housle, violy, violoncella, kontrabasy + smíšený sbor + sóla (alt, tenor, baryton)

Části / věty

1. Lento maestoso (The Colors of the Flag)
2. Allegro con fuoco (Apostrophe to the Eagle)
3. Allegro giusto, tempo di marcia (Three Apostrophes to the Flag)
4. Finale. Lento maestoso (Prophetic)

Durata

cca 20 min.

okolnosti vzniku

Prezidentka newyorské konzervatoře Jeannette Thurberová si na Dvořákovi vyžádala kantátu ke kolumbovským oslavám 400. výročí objevení Ameriky, které spadaly právě do období skladatelova příjezdu do Spojených států (říjen 1892). Dvořák se měl zároveň tímto dílem poprvé uvést před newyorským publikem. Ještě před skladatelovým odjezdem z Čech mu Thurberová zaslala vlasteneckou báseň Josepha Rodmana Drakea The American Flag, na jejímž základě měla skladba vzniknout. Zásilka s textem však dorazila příliš pozdě (Dvořák mezitím jako náhradní řešení vytvořil kantátu Te Deum), a tak se skladatel dostal ke kompozici Amerického praporu až šest neděl před svým odjezdem. Bylo zřejmé, že skladbu před zahájením kolumbovských slavností nestihne dokončit. Doma začal skicovat náčrt a partituru dokončil až v New Yorku v lednu následujícího roku.

charakteristika

Drakeova báseň je ódou k oslavě vlajky Spojených států jako symbolu vítězství a svobody. Vlastenecky smýšlejícího Dvořáka báseň o svobodném národu silně zaujala a podnítila ho k vytvoření díla velkého vzruchu a zvukové barevnosti. Po formální stránce je skladba utvářena podobně jako Te Deum: je členěna do několika kontrastních úseků, z nichž každý je většinou uveden sólovým hlasem, následovaný sborem. V kontextu celého Dvořákova díla je kantáta výjimečná jednak díky skutečnosti, že se jedná o jedinou skladatelovu realizovanou kompozici na původní anglický text a také tím, že se svým celkovým výrazem asi nejvíce odchyluje od principů tradiční evropské klasické hudby. Dvořák v ní používá řady postupů typických spíše pro vojenskou či dechovou hudbu (výrazné pochodové rytmy, způsob instrumentace), takže navozuje dojem jakési velkolepé slavnosti s průvodem pochodujícím ulicemi a oslavujícím ideály amerického vlastenectví a svobody. 

osudy díla

Americký prapor je dílem uváděným jen velmi zřídka. Sám autor ho nikdy neslyšel, v době jeho prvního newyorského provedení 4. května 1895 byl již zpět v Praze. Partituru vydal u newyorského vydavatelství Schirmer a pokud je známo, o uvedení díla ve své vlasti neusiloval. K prvnímu provedení skladby na české (a zároveň i evropské) půdě došlo až dlouho po skladatelově smrti, 2. května 1931 v Praze.